Článek
Výstava potrvá do 1. března 2026. Třiadevadesátiletý Emil Příhoda při úterní vernisáži zavzpomínal na to, jak pragovky začal sbírat: „Začalo to vlastně jako náhoda. Můj první vůz Praga byl model Alfa z roku 1926. Koupil jsem jej tehdy jako běžné rodinné auto, ve stejném roce se mi shodou okolností narodil syn Robert.“
Byť byl předtím, jak sám uvádí, „škodovák“, dokonalé propracování a dobré vlastnosti vozu Praga jej velmi zaujaly a začal se o tuto značku zajímat. Další významné auto do jeho sbírky byla Praga Grand.
„Kdysi jsem přednášel na nějakém školení, kam jsem přijel právě se svou první Pragou Alfa. Jedna z účastnic školení mi řekla, že to nic není, že doma mají daleko hezčí auto,“ popsal Příhoda, jak od ní později získal ikonický vůz své sbírky, vrchol nabídky od firmy Praga – luxusní model Grand z roku 1921.
Muzeum od Příhody obdrželo celkem 15 cenných vozů, z čehož k vidění je osm. Jedná se o cestovní i užitkové modely vyrobené v období 1921 až 1946, mezi kterými se blyští luxusní kousky jako Praga Grand, Mignon a Golden, ale i ikonické malé autíčko Praga Super Piccolo či užitkové vozidlo Praga AN a autobus Praga AN.
Model Praga Super Piccolo z roku 1935, který účinkoval ve filmu Saturnin (1994). Pan Příhoda je totiž velmi aktivní při půjčování aut filmařům.
„Devátým vystaveným automobilem je právě vypůjčená Praga Alfa, první pragovka Emila Příhody. Výstavu také doplňují dvě prestižní ceny automobilové ceny z období první republiky,“ řekl mluvčí Národního technického muzea Jan Duda.
Emil Příhoda se od roku 1957 kromě sběratelství vozidel příslušné značky věnoval dokumentaci výroby své celoživotní úsilí. Postupem více než šesti desetiletí vytvořil unikátní archiv, o jehož odtajnění se jedná.
Praha Alfa z roku 1926. První kousek do sbírky pana Příhody
Automobil za první republiky nebyl nic levného. Dovolit si nové auto mohli spíše jen ti nejmajetnější. Vozidla byla různých cenových kategorií. Pragovka nabízela řadu modelů osobních automobilů. Nejlevnější bylo Piccolo, jehož cena se pohybovala kolem 20 tisíc Kčs. Průměrná měsíční mzda v Československu v roce 1930 činila 789 Kčs.
„Platy byly tehdy nizoučké, takže automobil u nás byl luxus. Ovšem ojetý vůz byl dostupný i méně majetným, avšak pořád solidně situovaným rodinám. Zároveň automobilista v tehdejší době musel být nadšenec, protože tehdy byl motorismus komplikovaná záležitost pojící se s řadou poplatků. Proto u nás za první republiky převažovaly nad auty motorky,“ uvedl pro Novinky Petr Kožíšek, kurátor automobilové sbírky Národního technického muzea.
Náklaďáček Praga AN z roku 1926, který se objevil ve filmu Postřižiny.
Když pražská fabrika kolem roku 1907 vymýšlela značku pro své stroje, rozhodla se v duchu rčení, že „v jednoduchosti je síla“, pro název Praga podle jména hlavního města českého království, tehdy přidruženého k Rakousku-Uhersku.
Postupem let nabývala na věhlasu, až v dobách první republiky v průmyslovém odvětví náležela mezi naprostou špičku. „Ve dvacátých a na počátku třicátých let se držela na prvním místě v prodeji osobních i nákladních automobilů v Československu a své vozy vyvážela i do zahraničí,“ popsal Petr Kožíšek.
V průběhu první poloviny dvacátého století působili na území Československa vedle menších výrobců tři velcí hráči v oblasti výroby aut, kteří vedli lítý konkurenční boj o spotřebitele napříč střední Evropou. „Vedle továren NW zahrnující kopřivnickou Tatru s Laurin & Klement a Škody v Mladé Boleslavi to byla právě pražská automobilka Praga,“ dodal Kožíšek.
Výroba starých pragovek zanikla roku 1947. Zmrtvýchvstání značky nastalo po roce 2011, kdy současný podnik Praga-Export z pražských Benic, jakožto firma specializující se na motoristické závodění, zahájil produkci závodních a sportovních motokár a dalších vozidel.
