Hlavní obsah

Liternetur@ Když pučí pupence

Právo, Jakub Šofar

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Přestože je to rebélie proti panprofesorovi, příroda si dělá, co chce. Naše smuteční vrba má nalité pupence a to je neklamné znamení, jak zpívala a hrála dvojice Vodňanský & Skoumal, že je jaro – Je jaro, je jaro, pupence pučí a vůbec nikdo ani za nic neručí.

Článek

Moje úplně vstupní setkání s na papíře zachycenou erotikou bylo někdy na základní škole. Ona to spíše byla pornografie, ale v té době to nikdo nerozlišoval.

Asi 100 metrů od sochy rudoarmějce, od Ivana, jak jsme říkali, v městském parku ve Žďáře nad Sázavou, v areálu mého dětství, bylo několik kamenných schodů vyrovnávajících výškovy rozdíl. Jeden ten kámen se dal lehce odklopit a v prostoru pod ním byl všemi v místě operujícími partami hájený úkryt.

Schovaná amatérská fotografie v igelitovém pytlíku

Nějakou dobu tam byla uschována v igelitovém pytlíku amatérská fotografie potýkající se dvojice. Podotýkám, že to nebyl žádný „lehký“ nebo „těžký filc“, podle naší tehdejší adolescentní stupnice výkonu, ale „zápustek“ se vším všudy, tedy finále, za kterým je už jen ten samčí smutek.

Na vysoké škole jsem si jednou na týden půjčil soukromé vydání Justiny čili Prokletí ctnosti od božského markýze de Sade (Edice 69, Praha, únor 1932). Vím, že bylo zrovna zkouškové období, tak jsem si to chtěl doma přepsat, ale bez ilustrací Toyen by to bylo hodně amputované.

Otec mě nejprve poslal do háje zeleného

Šel jsem tehdy za otcem, od kterého jsem nikdy žádné podobné služby nežádal, přestože měl v n. p. ŽĎAS přístup k na tu dobu poměrně moderní reprodukční technice. Nejdřív mě poslal do háje zeleného, pak si to rozmyslel a Justinu si půjčil. Druhý den odpoledne mi knihu vrátil a k ní přiložil obálku s perfektní kopií.

Když jsem po jeho smrti likvidoval noční stolek, našel jsem tam pod logaritmickými pravítky a křivítky ještě jednu Justinu. Potěšilo mě to. Kvůli kontrole jsem teď našel tento první erotický spisek v zadní části knihovny.

Je replikou výtisku číslo 192 a byl zařazen, a to mě na tom všem připadá nejsymboličtější, mezi Weinerovým Netečným divákem (1917) a Bendovou Zradou vzdělanců (1929).

Úplně posledním přírůstkem do poměrně bohaté nabídky erotické literatury v našich knihkupectvích je čítanka francouzské erotické literatury 18.–20. století Slastná to noc, sestavená z děl hraběte Mirabeaua, markýze de Sade, Musseta, Maupassanta, Gautiera, Perreta, Thurna, Apollinaira a dalších.

obratnik.webpark.cz

Na bohužel neaktualizovaných stránkách Obratníku – Klubu přátel kultivované erotiky (který nebyl nikdy založen) si můžete v položce Knihovna zkontrolovat, co vám ve vaší sbírce chybí.

Reklama

Související témata:

Související články

Liternetur@ Můj první rap

V jednu jedinou chvíli člověk přestane kontrolovat budoucnost, ohlédne se – a zjistí, že už to má všechno za sebou. Mně se to stalo teď, v tenhle divný...

Liternetur@ Spisování je překopávání

Jaroslav Kolman Cassius (1883 až 1951) otevírá svoji sbírku Nůž na stole (1947) dvěma básněmi, které nazval Knize I a II. Možná tím myslel právě a jen svoji...

Liternetur@: Budit, pěstovat a rozšiřovat

Zprávy Spolku českých bibliofilů se sice s kalendářem příliš nekamarádí, vycházejí s velkým zpožděním, ale zase jde o tiskovinu, při jejímž čtení víte,...

Výběr článků

Načítám