Článek
Můj dědeček (1893) poslední dva roky před odchodem na haličskou frontu vedl Josefu Lippertovi, majiteli vyhlášeného pražského lahůdkářství a majiteli zmíněné nemovitosti, oddělení vín - a nedal na něj do konce svého života dopustit: "Co umím, to jsem se naučil u Lipperta, byl to neobyčejně slušný člověk."
Přestože dědeček další svůj život spojil s Brnem, bylo pro něj jméno Lippert symbolem nejvyšší kvality (vůbec to nesouvisí s tím, že lahůdkářovy děti později vstoupily do NSDAP). Já jsem pak, shodou okolností, chodil celá 80. léta na Příkopy o kousek dál do Jihočeského pohostinství na chlupaté knedlíky (ten by mě hnal, ten můj dědeček, copak se může mladý džentlmen takto sytit?).
Toto však byla jen taková komunálně-vlastivědná vsuvka, protože mě zaujalo, kolik lidí zaměňuje firmu Lippert s lahůdkářstvím Paukert na Národní třídě.
Nejde totiž o Lipperta. Pan prezident to vymyslel chytře! Jako ekonom ví, že začátek nového hospodářského cyklu musí být nastartován stavebním ruchem a růstem trhu s nemovitostmi. Všechny starší (a lukrativní) domy mají svoje "historické patogenní zóny", protože život se neskládá jen ze štěstí a legrace, ale i z tragédií, z nespravedlností a bití.
A myšlenka o nutnosti bydlet v "čistých domech" znamená v praxi v konečném důsledku úžasný ekonomický rozvoj - všichni se budou chtít přestěhovat do nového, a tak se bude muset opravdu masivně stavět. Dokonce by to zázračné know-how mohlo být takovou naší vstupenkou do Evropské unie představte si to masové stěhování z Londýna, Paříže nebo Říma; euro se pak bude prodávat za deset dolarů. Česká schopnost improvizovat je neskutečná!
Lidi už nevědí, v čem všem soutěžit, tak se teď pořádají i turnaje v improvizaci (začalo to v Quebecku). Utkávají se spolu dva týmy složené ze čtyř improvizátorů (po dvou obého pohlaví) a za dohledu rozhodčích "hrají" dle pravidel. Improvizace mají své kategorie, např. á la Božena Němcová nebo á la Kundera (hlavním tématem jsou vztahy mezi muži a ženami a je zde nutná znalost Mistrova díla).
Naši "nejvyšší soutěž" pořádá Česká improvizační liga (Č.I.LI). Motto na stránkách jednoho z účastnických týmů (http://www.praliny.cz ) zní: Improvizátor je rytířem (...), jehož jedinou hranicí při putování krajinou improvizace je jeho vlastní představivost... Takže slampoetry má sestřičku - to je pro kulturu (literaturu) dobrá zpráva!