Článek
Už od roku 2004, kdy se festival rozšířil na dva dny a začala na něm vystupovat velká jména tuzemské scény, se stal příjemnou alternativou pro ty, kteří vyhledávají pohodu, ne davové šílenství. Areál pojme kolem 6000 návštěvníků, kteří se můžou volně nadechnout a bez tlačenic si plně vychutnat hudební produkci, která je rok od roku pestřejší.
Páteční program na hlavním pódiu zahájila ne zcela známá, nikoli však nezapamatovatelná jména tuzemského podhoubí. Pražští The Unholy Preachers nabídli správně drzý punk rock, který přichystal cestu pro garážovou kytarovku The Drain nebo balkánský mejdan v podobě Circusu Brothers. Svou naléhavou melancholii potom nabídli Priessnitz, Skyline nebo J. A. R. zase své oddané publikum roztančili.
Novou desku představili belgičtí Triggerfinger, kteří svým blues rockem pobavili leckoho. Skočný mejdan vypukl s německou skupinou Irie Révoltés, která rozjásala publikum do absolutna. Psychedelický ska punk maďarských Bohemian Betyars měl tu smůlu, že mu slibný set narušila silná bouřka a před pódiem tancovalo jen pár odvážných.
V sobotu se na pódiu vystřídaly tuzemské kapely U-Prag, Krucipüsk nebo Vypsaná fixa s londýnskými Brandy Row & The Nifgtshades, kteří předvedli úctyhodný pouliční folk rock.
Velký ohlas měli Mydy Rabycad i uhrančiví Tata Bojs. Hlavní hvězda festivalu Ky-Mani Marley, syn legendárního Boba Marleyho, vyrukoval s posmutnělým jamem s vlivy popu, r’n’b, reggae i rocku. Jeho balady obalené charismatickým hlasem nicméně padly na úrodnou půdu a publikum je kvitovalo s nadšením.
To už šel Rock for Churchill do finále a největší scéna hostila švédské trio Peter Bjorn and John. Jeho indie rock pak ale jasně převálcovala obnovená Gaia Mesiah se svým zběsilým crossoverem.