Článek
Léčivými bylinami nahradili čeští umělci během našeho předsednictví dvanáct hvězd na vlajce Evropské unie. Léčivé býlí dostalo podobu měkoučkých koberců. Rozmístěny jsou ve vstupním atriu do kruhu, jakéhosi pomyslného věnečku. Příznačné je, že se tak symbolicky propojuje eurounijní svět s tím civilním, a to ve městě, kde se tradičně každé dva roky koná přehlídka květinových koberců.
Projekt nazvaný Květinová unie v úterý slavnostně v budově Justus Lipsius odhalili ministr kultury Martin Baxa, stálá představitelka ČR při EU Edita Hrdá a ředitelka pražské Národní galerie Alicja Knastová. „Česko tím reaguje na to, co se aktuálně děje, čili k tomu přistupuje jinak než předešlou, lehce kontroverzní instalací Entropy. Květinová unie je nekonfliktní, s důrazem na udržitelnost,“ vysvětlila Právu kulturní atašé Denisa Šedivá.
„Je to velice pozitivní projekt. Vnést květiny do administrativních budov, kde není skoro žádný přirozený vzduch, přináší až terapeutické účinky,“ dodala.
Symbolika projektu odkazuje i na projev Václava Havla z roku 1986. Přirovnal v něm evropskou jednotu k mnoha nitkám tvořícím jediné vazivo. „Cílem bylo přenést hvězdy na zem, jak je typické pro Českou republiku, kde jsou Brusel, ale i velké ideje vzdálené jako hvězdy na obloze,“ prohlásil kurátor Michal Novotný.
Mutanti člověka a květin
„Jsou tam pampeliška, kopretina, ale i slunečnice, která se během příprav stala dvojnásobně signifikantní, a proto jsme se rozhodli umístit ji také do prezidentského salonku, abychom zdůraznili podporu Ukrajině,“ doplnil. Koberce jsou funkční, díky dlouhému vláknu připomínají koupelnové předložky.
Graficky je navrhl Jan Brož (34). „Stylizace vychází z přírodopisných atlasů a starých tisků. Snažili jsme se nebýt invenční za každou cenu. Spíš naopak, aby koncepci pochopil každý,“ doplnil designér. Modrou barvu z vlajky nahradili zelenou jako apel k enviromentální politice.
Součástí projektu je i ručně tkaná 20metrová tapiserie skládající se z devíti dílů. Z nastříhaného textilního odpadu ji vytvořily Barbora Fastrová a Johana Pošová a zdobí místo, kde politici mluví s novináři, když přicházejí na jednání během summitů.
„Na každé části je jiný výjev. Jsou to mutanti člověka a květin. Dostalo se nám tam i téma mateřství,“ přiblížila dílo Barbora Fastrová, která spolu s Johanou Pošovou tapiserii vyráběla šest měsíců. Kromě toho vyzdobily některé kanceláře upcyklovaným nábytkem.
Videoartista Jakub Jansa přistoupil k tématu trochu jinak, přesto s humorem. „V mém videu vystupují dvě hlavní postavy. Jedna je bájný hybrid člověka a kořenové zeleniny, další je vědma, která už není schopná vidět budoucnost,“ přiblížil pro deník Právo obsah filmu.
Expozice v Bruselu zůstane do konce roku, poté se přesune do pražského Veletržního paláce. Součástí prezentace českého umění je také venkovní fotografická výstava Klenoty Česka před budovou Berlaymontu, od 16. srpna se v Bozar centru otevře výstava Mileny Dopitové.