Článek
O jeho životě se toho příliš neví. Jisté je, že svatý Prokop je patronem města Sázava, patronem horníků, vinařů či poustevníků. Byl také spoluzakladatelem a prvním opatem Sázavského kláštera. A také to, že před dvěma lety uplynulo 820 let od jeho údajného svatořečení.
Právě toto výročí odstartovalo v několika institucích zabývajících se historickým bádáním snahu získat další informace. Státní oblastní archiv, Archeologický a Historický ústav AV ČR, Národní památkový ústav a Arcibiskupství pražské uspořádaly mezinárodní konferenci s názvem Sázava, sv. Prokop a proměna kanonizačních procesů v průběhu věků.
„Cílem tohoto mezinárodního vědeckého setkání byla nejen reflexe osobnosti a osudu sv. Prokopa, ale také představení nejnovějších výsledků vědeckého bádání souvisejícího s prostorem sázavského kláštera, jenž je úzce spjatý se jménem tohoto světce,“ uvedl odborný rada Martin Sovák ze Státního oblastního archivu v Praze.
Svatý Prokop se narodil někdy koncem 10. století v obci Chotouň nedaleko Českého Brodu, zřejmě kolem roku 970, a zemřel 25. března 1053 v Sázavském klášteře. Původně světský kněz se stal poustevníkem a kolem jeho poustevny na Sázavě postupně vznikla mnišská osada s jeho následovníky.
Badatelé, kteří se autorky podíleli na vzniku této publikace, shromáždili pozoruhodné množství nových poznatků o sv. Prokopovi i Sázavském klášteře.
Český kníže Oldřich, který na Prokopa a jeho jeskyni narazil během lovu, přiřkl později místu statut kláštera, kde se Prokop stal později opatem. Po jeho smrti začaly vznikat tzv. prokopské legendy. Nejstarší z nich je Vita minor z poloviny 12. století. Podle badatelů jde o zpracování stejnojmenné staroslověnské legendy z 11. století, která se ovšem v původním znění nedochovala. Vita minor byla i volnou inspirací pro lyricko-epickou poemu básníka Jaroslava Vrchlického, který ji nazval, jak také jinak, Legenda o svatém Prokopu.
„Svatý Prokop je jedním z našich zemských patronů. Prakticky ale o něm dosud nebylo nic bližšího známo. Snad jen to, že byl prvním opatem benediktinského kláštera na Sázavě, kde se sloužily bohoslužby ve staroslověnštině a zároveň se podporovala staroslověnská vzdělanost jako taková. Monografie o svatém Prokopovi je proto úzce spjatá s historií a kulturou českého národa. Tato vědecká práce je proto přínosem nejen pro historiky, ale i pro laickou veřejnost, která se zajímá o rané dějiny českého státu. I to byl jeden z důvodů, proč správní rada nadace tento projekt podpořila,“ uzavřela Michaela Ziková, ředitelka Nadace ČEZ, která zpracování a vydání publikace spolufinancovala.
Novou knihu o svatém Prokopu požehnal v Sázavském klášteře Jan Graubner, apoštolský administrátor pražské arcidiecéze.
