Článek
„Kosmas se díky svému vzdělání naučil, jak psát kroniku, vymyslel, jak české dějiny převést do textu,“ uvedl pro Novinky koordinátor výstavy Tomáš Klimek, ředitel Odboru historických a hudebních fondů Národní knihovny ČR.
Co přesně je dnes Kosmova kronika, když se dozvídáme o různých jejích částech na více místech Evropy?
Kosmova kronika je prvním rozsáhlejším písemným zpracováním českých dějin. V Čechách původně existovala především ústní tradice o minulých událostech. Ty nejstarší, od příchodu Čechů do nové vlasti, známe jako staré české pověsti, ale lidé si samozřejmě vyprávěli i o současném dění.
Kosmas se díky svému vzdělání naučil, jak psát kroniku, vymyslel, jak české dějiny převést do textu a rovněž vytvořil koncept jejich výkladu. Ten byl tak nosný, že jej jednak přijali již jeho současníci – proto tolik opisů jeho kroniky po celé střední Evropě, navíc přetrval staletí a z určitého úhlu pohledu platí vlastně dodnes. Kosmas mimo jiné popsal Čechy jako součást západního – tehdy latinského kulturního okruhu.
Co se z Kosmovy kroniky zachovalo?
Autograf, tedy původní text, se sice nedochoval, ale to je u středověkých textů běžné. Známe obsah patnácti středověkých opisů Kosmovy kroniky. Dva byly zničeny v 19., respektive 20. století, ale předtím již byly vydány tiskem. Tyto opisy sice obsahují tři různé varianty textu, nicméně jsou si sobě dosti blízké.
To znamená, že nemáme zásadnější problém s určením a znalostí původního Kosmova textu. Kronika pojednává o dějinách naší země od příchodu Čechů s typicky středověkým úvodem s obecnými dějinami lidstva od Potopy až po rok autorovy smrti, tedy 1125. Za Kosmovu poslední větu někdo z jeho současníků připsal, že kronikář dne 21. října zemřel.
Co uvidí návštěvníci v Zrcadlové kapli Klementina?
Vystavíme velkou většinu všech středověkých opisů a také dva mladší, barokní rukopisy s textem kroniky. K vidění budou rukopisy z Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze, Lobkowiczké knihovny v Nelahozevsi, Národního muzea, Archivu města Brna, Národní knihovny ve Vídni, Bavorské státní knihovny, Württemberské zemské knihovny ve Stuttgartu a Univerzitní knihovny v Lipsku.
Vystavena bude rovněž maketa slavného Codexu gigantu, který rovněž Kosmovu kroniku obsahuje, ale jeho výpůjčka ze Švédska nyní nebyla možná.
Tomáš Klimek v chodbě Klementina u části výstavy s názvem Kosmas 900
Jakou můžete zmínit zajímavost?
Každý středověký rukopis je originálem, nicméně nejznámější jsou bezpochyby Budyšínský rukopis z Národního muzea, jehož úvodní obrázek s Čechem a Lechem známe ze školních učebnic, a Lipský rukopis obsahující Kosmovu podobiznu.
Co víme o Lipském rukopisu?
Vznikl takřka jistě mimo české prostředí, nejspíše už pětadvacet let po Kosmově smrti. Dost možná to bylo v německém Magdeburku, kde Kosmovu kroniku prokazatelně využíval jiný kronikář – Annalista Saxo. Domněnku podporuje to, že později se tento dokument nacházel v nedalekém klášteře Berge. Podobizna Kosmy je zcela unikátní, nebývá zvykem, aby byli středověcí kronikáři vyobrazeni.
Jedná se ale nejspíše o fiktivní podobiznu, protože její oblečení svou barevností neodpovídá dobovému obleku svatovítských kanovníků. Na druhou stranu má Kosmův obličej zajímavé individualistické rysy – tmavší vrásčitá pleť, rozevláté, černé kudrnaté kadeře. Časová blízkost nevylučuje dokonce ani to, že jej autor vyobrazení znal, takže, kdo ví.
Budou na výstavě k vidění i rukopisy ze sbírek Národní knihovny ČR?
Rukopisy z nesmírně bohatých sbírek Národní knihovny jednak doplní soubor rukopisů s Kosmovou kronikou dvěma mladšími, barokními opisy, především ale rukopisy i tisky z klementinských sbírek poskytnou rozsáhlý materiál pro dokumentaci takzvaného druhého života kroniky.
Vystavíme několik desítek exponátů z doby od vrcholného středověku, přes renesanci a baroko, až po 19. a 20. století. Takzvaný druhý život kroniky tvoří klíčovou součást výstavy, protože Kosmův text chceme představit jako živé dílo, které nám má stále co říci a může nás inspirovat.
Co to znamená?
Vedle rukopisů Kosmovy kroniky, představení Kosmy jako autora a člověka a obsahu jeho textu, kdy jsme se snažili přiblížit vše podstatné, co o Kosmovi víme, se výstava věnuje rovněž takzvanému druhému životu kroniky.
Jak byla využívána v následných staletích, jak ovlivnila chápání českých dějin, jak se dílo odráží v umění 20. století, jak je prezentováno ve školské výuce a učebnicích.
Na školy se naše výstava zaměřuje i svou edukační vrstvou – pro učitele dějepisu jsou připravena pracovní setkání, třídy mohou přijít se svými dějepisáři a konzultovat témata k výuce, žáci i studenti si mohou výstavu prohlížet aktivně s pracovními listy.
Co by mělo ještě zaznít?
Uvážíme-li, jak je Kosmova kronika pro české dějiny důležitá, je zajímavé, že její středověké rukopisy dosud nikdy nebyly takto dohromady a s dalším kontextem vystaveny.
Výstava se koná od 25. září do 23. října, má tři části. Do Zrcadlové kaple, kde budou vystaveny rukopisy Kosmovy kroniky, je nutné se předem či na místě registrovat na určitý čas. Ochrana těchto vzácných dokumentů totiž nedovolí, aby se ve výstavní síni pohybovalo přílišné množství návštěvníků naráz.
