Článek
Spisovatelka už v úvodu dráždí zvědavost, když prostřednictvím hlavní postavy Báry zastřeně hovoří o jakési smutné události, která jí navždy proměnila život.
Následně zákonitě přistupuje k rozvinutí osudu hrdinky, jenž se čím dál víc prolíná s údělem jejího souseda, jehož charakter tvoří zřejmě nejpoutavější aspekt díla.
Tomuto muži se říká Ptáčník, jelikož zbožňuje ornitologii a koníčku všechno podřizuje, včetně kvalitních mezilidských vztahů. Je svérázný samotář, ke svému okolí ale lhostejný není. Ostatní tiše pozoruje, zkoumá a má na ně překvapivý, pro čtenáře přitažlivě odtažitý náhled.
Bára coby protikladná vypravěčka naopak přílišný zájem nevzbuzuje. Znázorňuje archetyp ženy, která si z minulosti nese nezpracovaná traumata a křivdy.
Ty se snaží vyřešit návratem na rodnou hroudu, ke svým vzpomínkám a vlastnímu dávnému já. Takový motiv se v současné české literatuře pohříchu nadužívá a stává se ve špatném smyslu evergreenem.
Obal knihy
Autorce nelze upřít, že se po jednoduchém jazyku, který dosud vévodil její tvorbě, posunula k rozmanitějším a poetičtějším slovním obratům, v nichž dosyta líčí nádhery přírody v úrodném období.
Nemůže tím přesto zakrýt vesměs banální zápletku postavenou na záporných lidských vlastnostech, jejíž průměrnost se v závěru knihy naplno odhalí.
Zejména v posledních letech přitom Mornštajnová prokázala schopnost oslovit širokou cílovou skupinu včetně té nejmladší. Čas vos je však poněkud zvláštní úkrok stranou směrem k otřelosti a mělkosti.
| Alena Mornštajnová: Čas vos |
|---|
| Host, 317 stran, 449 Kč |
| Hodnocení: 50 % |
