Článek
Na škrty v rozpočtu MK reagoval na sociálních sítích například spisovatel Jan Němec tím, že vyzval k případnému bojkotu pozvání na veletrh. Pořadatelé dříve avizovali, že by Česko mohlo ve Frankfurtu reprezentovat až 80 spisovatelů a spisovatelek. Zatím zřejmě ale pozvání nikomu neadresovali.
Frankfurtský knižní veletrh je jednou z největších literárních akcí na světě. Každoročně má čestného hosta, zemi, která dostane zvláštní prostor pro představení své literatury. Česko tuto svou roli převzalo už na závěr loňského ročníku veletrhu, a symbolicky tak začal Rok české kultury. Organizátoři během něj chtějí v Německu, Rakousku a Švýcarsku zviditelnit českou kulturu, především literaturu.
Ke kritikům ministerských škrtů se v minulých dnech přidal i Martin Vopěnka, předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů.
Zmínil, že hostování ve Frankfurtu je klíčové pro úspěch české literatury ve světě a vyžaduje podporu překladů českých knih. Snížení rozpočtu by podle něj mohlo ohrozit vydávání kvalitní původní české literatury, literatury pro děti a debutů nových autorů.
Spisovatel Martin Vopěnka.
Proč komise peníze nerozdělila?
„Komise konstatuje, že daný objem financí není dostatečný a ohrožuje samotné další fungování oboru. Při dané výši podpory by zřejmě neproběhla řada literárních akcí, které jsou pro obor klíčové, zavedená periodika by přestala vycházet,“ uvedla ve středu 25. února Komise MK pro literární akce a periodika ve stanovisku zveřejněném na Facebooku.
Komise, v níž zasedá třeba ředitel pražského veletrhu Svět knihy Radovan Auer, překladatel a nakladatelský redaktor Petr Onufer nebo překladatelka Alice Flemrová, se tedy rozhodla peníze nerozdělit.
„Na dnešním jednání jedné z hodnotitelských komisí na ministerstvu došlo pravděpodobně k pochybení ze strany zaměstnanců úřadu. Ti asi uvedli členy komise v omyl, když prezentovali objem finančních prostředků, který dosud nebyl stanoven. Za toto nedopatření se omlouváme,“ uvedlo k tomu na sociální síti ministerstvo.
Radovan Auer ve čtvrtek na dotaz Novinek uvedl, že sumu, s níž komise měla pracovat, jí sdělili lidé z příslušného ministerského odboru včetně ekonoma. Situace, kdy se pracuje s předběžnou částkou, podle něj nastává často; peníze je třeba rozdělit relativně včas, aby s nimi příjemci mohli v daném roce počítat. Auer uvedl, že v 90 procentech částka sedí i po schválení rozpočtu, někdy je mírně navýšena, a je tak možné uspokojit více žadatelů.
Kritika ze všech stran
Ministerstvo kultury čelí kritice za letošní návrh rozpočtu z různých stran kulturní obce. V reakci na to ve středu uvedlo, že „otevírá dialog s kulturním sektorem o dopadech rozpočtových změn“. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zmínil, že úspory jsou nevyhnutelné u všech resortů, včetně kultury.
Ministerstvo kultury kritizují i další sdružení či profesní asociace. Podle nich je návrh rozpočtu v rozporu s programovým prohlášením vlády a žádají o přehodnocení návrhu státního rozpočtu na rok 2026.
Patří k nim třeba Asociace nezávislých divadel ČR, Unie zaměstnavatelských svazů ČR, Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR nebo Asociace hudebních festivalů ČR.
Program podpory pro profesionální divadla, orchestry a sbory je proti loňsku krácen o 100 milionů korun, tedy o 25 %. Nejtvrdší dopad ale podle kritiků pocítí nezávislý sektor, kde peníze na grantová řízení pro všechny obory klesly oproti loňsku skoro o 30 %, tedy o 336 milionů korun z loňských 1,146 miliardy korun na 810 milionů korun v letošním roce.
MK ve středu na Facebooku napsalo, že „zahajuje systematický dialog se zástupci kulturního sektoru. Cílem je společně posoudit možné dopady rozpočtových změn a hledat cesty, jak zmírnit jejich negativní účinky, zejména v regionech“.
