Článek
Výstava chce připomenout 200. výročí narození jedné z nejvýraznějších postav české společnosti 19. století. Přibližuje Vojtu Náprstka jako renesančního člověka své doby. Jako sběratele, filantropa. Člověka, který chtěl české země otevírat světu a do své vlasti přinášet pokrokové novinky.
Český podnikatel a mecenáš se původně jmenoval Adalbert Fingerhut, ale z vlasteneckých důvodů si jméno počeštil. Známý je dnes především jako mecenáš, který nejenže za svého života získal do českých sbírek mnoho etnografických exponátů, ale nakonec svému muzeu odkázal i veškerý svůj majetek včetně knihovny s 46 000 svazky a 18 000 unikátními fotografiemi.
Výstava návštěvníkovi ukáže, že Vojta Náprstek svůj život dokázal několikrát restartovat, tedy znovu a s něčím novým začínat na jiném místě. Zásadní zkušeností pro něj byl desetiletý pobyt ve Spojených státech, kam uprchl před zatčením kvůli aktivní účasti v povstání v roce 1848.
Pohled do výstavy Vojta Náprstek Reloaded
Spolu s přítelkyní nastoupili do zaoceánské lodi. Ve Spojených státech prožil skoro deset let a živil se různými činnostmi – jako truhlář, nádeník, knihkupec i politik. Podle kurátorky výstavy Gabriely Jungové Vrtalové pěstoval v Milwaukee, kde se jako mnozí další imigranti z Evropy, zejména z Německa, usadili, bohatý společenský život.
Jeho knihkupectví se stalo krajanským střediskem pro vystěhovalce přicházející z Čech. Nedokázal na něm však vydělat, byť by to zřejmě nebylo tak těžké; tehdy i později využíval zejména peněz, které mu po celý svůj život poskytovala jeho matka Anna Náprstková.
Mluvila mu ale také do života, na rozdíl od Vojty byla pevná ve svém tradičním názoru na svět a přiměla ho opustit partnerku, pokud se spolu nesezdají. Vojta využil již osamělý život v USA mimo jiné k cestování.
Dakotská sbírka Vojty Náprstka v muzeu, které nese jeho jméno.
Byl členem vládní expedice, která měla prozkoumat indiánský kmen Dakota. Cesta byla zřejmě prvním impulsem, který ho nasměroval k etnografii. Unikátní dakotská sbírka z roku 1856, která patří k nejcennějším dokladům kultury severoamerických Siouxů v evropském kontextu, je jedním z vrcholů výstavy.
Výstava ukazuje také proměnu domu U Halánků na Betlémském náměstí v Praze, který zakoupila ještě před Vojtovým narozením jeho matka, v živé centrum české společnosti.
Celou výstavou prostupuje Náprstkova fascinace technologiemi – původně totiž budoval muzeum nikoli etnografické, ale průmyslové. Návštěvníci uvidí historické domácí vynálezy od pračky po Papinův hrnec, které Náprstek s nadšením představoval veřejnosti jako symbol moderního životního stylu.
Přístroje, které Vojta Náprstek přivážel do Čech a které měly ulehčovat péči o domácnost.
Výstava zároveň připomíná jeho kontakty s cestovateli, například s Emilem Holubem nebo Josefem Kořenským, kteří jeho sbírky obohatili o unikátní předměty z celého světa.
A návštěvníci se dozví i to, že slavný plejtvák myšok, který je dnes ikonickým předmětem Historické budovy Národního muzea, byl původně instalován v domě U Halánků. V expozici ho připomíná napodobenina kostry.
Závěr výstavy patří instalaci věnované Vojtovi, který byl také velkým propagátorem pohřbu žehem a byl jedním z prvních zpopelněných Čechů, a jeho ženě Josefě.
Je naplněním jejich přání, oba chtěli zůstat natrvalo spojeni s místem, které po celý život budovali. Instalace je doplněna konstrukcí odkazující na Náprstkovu zálibu v mimoevropských kulturách.
Urna s popelem Vojty Náprstka a jeho ženy Josefy v Náprstkově muzeu
Výstava zahrnuje přes 420 exponátů, doplňují ji interaktivní prvky pro děti i dospělé. Doprovodný program pak zahrnuje lektorované prohlídky, dětské aktivity i přednáškový cyklus Rok s Náprstkem.
Ten během celého letošního roku nabídne všemožná témata spjatá s Náprstkovou osobností, od fenoménu vynálezů a zlepšováků přes tehdejší a dnešní přitažlivost dalekých krajin po téma emigrace v 19. století a dnes.
V sobotu 18. dubna pořádá Klub českých turistů na počest svého zakladatele Výroční pochod Vojty Náprstka, trasu zájemci najdou na webu klubu.
