Článek
Proč jste nazvala výstavu Víc než jen tělo?
Je to myšlené tak, že na fotkách není zobrazený jen člověk, je v tom i nějaká myšlenka nebo hloubka. Samozřejmě jsem ráda, když si každý člověk najde vlastní příběh a dívá se na danou fotografii svýma očima.
Výstavní prostory jste si vybrala cíleně?
Ano, vzhledem k tomu, že už jsem tam vystavovala, bylo mi jasné, do čeho jdu. Navíc mi vedení povolilo akty prezentovat ve veřejném prostoru, ve foyer. Důležité také bylo, že zvolený prostor je velmi prostorný, což mi umožňovalo vystavovat až dvoumetrové fotografie.
Takže jste předem věděla, kde jednotlivé fotografie umístíte?
Představu jsem měla, protože po několika měřeních vybraných míst bylo jasné, co se kam hodí a vejde. Cílem bylo ukázat lidem, jak akty vlastně dělám. Je tam čtrnáct snímků, barevných i černobílých, plus šest makrofotografií pořízených na kinofilm. Dalo by se říct, že jde o takový můj výběr z tvorby aktů a většina z nich nebyla zatím nikde vystavena.
Podle jakého klíče jste díla vybírala?
Podle citu. Některým snímkům vyloženě sluší černobílá forma a jinde víte, že tam musí být barva. Fotím jak digitálně, tak analogově. Obojí v barevné i černobílé formě. Záleží, co chci udělat. Třeba kompozice s modelkou s červenými vlasy a červeným pozadím si o barevné provedení vyloženě řeklo.
Nevadí vám, že si třeba procházející lidé vašich děl ani nevšimnou?
Výhodou naopak je, že lidi, kteří jdou kolem, to může zaujmout a chtějí fotky vidět. Mnozí by do galerie cíleně ani nešli, ale tady je zaujme třeba i ta krásná budova a chtějí se podívat dovnitř. Velkou roli samozřejmě hraje i vstup zdarma.
Jak si vlastně vybíráte modelky a modely?
Já jsem hodně intuitivní a dám na to, jak mě vede vnitřní hlas. Někdy mi trvá trochu déle, než modelku oslovím. Třeba se mi nějaká dívka líbí v kavárně, tak si v duchu představuji, jak bych ji vyfotila. No a pak ji oslovím s nabídkou fotografování a dohodneme se. Výhodou je, že lidé v Táboře už mou tvorbu znají. U mužů hraje roli také osobní kontakt, třeba výtvarníka Romana Pečenku, kterého jsem fotila nedávno, znám dlouho a nebyl problém se smluvit.
Stalo se, že si to třeba modelka rozmyslela a zakázala vám dílo zveřejnit?
Tohle vždycky řešíme dopředu. Ovšem párkrát se mi stalo, že modelka nechtěla ukazovat určitou fotku, protože je moc vyzývavá. Leckdy totiž zasáhne přítel dané slečny, když se dozví, o jakou jde fotografii.