Hlavní obsah

Jiří Schmitzer: Písničkáři si nesmějí nechat vnutit cizí vkus

Právo, Klára Kolářová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Herec a písničkář Jiří Schmitzer nerad dává rozhovory. Tvrdí, že novinář ani zpovídaný většinou nepřijdou s něčím tak objevným, aby bylo nutné dělat z toho rozhovor. Přesto, když přijde na řadu téma jeho písniček, které si mohou lidé vyslechnout třeba během léta na festivalu České a Moravské hrady, rozpovídá se rád.

Foto: Luboš Pavlíček , ČTK

Jiří Schmitzer vystupuje na letním festivalu České a Moravské hrady až do konce srpna.

Článek

Proč je taková otrava dávat rozhovory?

Podstatné je, jestli se lidi zajímají o produkt samotný. Pokud ne, tak jsou všechny ostatní řeči zbytečné.

Lidi se ale o vaše „produkty“ zjevně zajímají, máte hodně fanoušků. Jak jste se k hudbě dostal? Do povědomí jste se zapsal především jako herec…

Hudbě jsem se věnoval dřív, než jsem se stal hercem. Ve své době totiž většina kluků hrála v nějaké kapele. DAMU jsem si pak vybral hlavně kvůli tomu, abych se vyhnul dvěma rokům vojenské služby. A navíc na podobných uměleckých školách není matematika. Svoje herecké role si doteď vybírám většinou intuitivně.

Co musí mít dobrý písničkář?

Talent a nápady. Zásadní je pro mě momentální inspirace. Jsou tvůrci, kteří dokážou nápady rozpracovávat, vracet se k nim. To ale není můj případ. Když něco nenapíšu hned, už se k tomu nevracím.

Líbí se mi, jak ve svých textech pracujete s jazykem, nebojíte se sprostých slov a nonsensů. Nevadí vám přesto nálepka „sprostého chlapa“?

Můj způsob vyjadřování je neodborný, a to v oblasti jazyka i hudby. Řada odborníků by vám jistě potvrdila, že češtinu používám špatně a také hudební postupy v mých písničkách jsou formálně vedle. Nicméně měl jsem jednou snahu přiučit se něco nového. Požádal jsem svého přítele, skladatele Zdenka Mertu, protože noty opravdu nejsou něco, v čem bych se dobře orientoval, aby mi pomohl se zápisem jedné písně. Já brnkal a on psal.

Najednou mi povídá: „Tady to nejde. Nemůžeš v této harmonii použít tuto notu. To je špatně.“ „Ani když to tak chci?“ zeptal jsem se. A on na to: „Aha! Tak to je ale něco jiného.“ A pokud mi někdo dá nějakou nálepku, sprostého chlapa nebo jakoukoli jinou, co s tím nadělám?

Sledujete tvorbu současné mladé písničkářské scény? Co na ni říkáte?

Je skvělá! Pokud si písničkáři nenechají vnutit vkus těch, co se starají jen o peníze a výdělečnost, nevidím budoucnost českého písničkářství vůbec zle.

V čem je festival České a Moravské hrady specifický?

To prostředí je samo o sobě zárukou silné atmosféry, což je pak ještě umocněno tím, když hrajete uvnitř hradu.

Jiří Schmitzer (1949)

Prozatím vydal čtyři alba: Recitál, Šílenec, Bouda a Sbírka kiksů. Schmitzer je také držitelem dvou Českých lvů, a to za herecké výkony ve filmech Bumerang a Kráska v nesnázích.

Na letním festivalu České a Moravské hrady vystupuje až do konce srpna. Harmonogram jeho vystoupení najdete na webu www.ceskehrady.cz nebo www.moravskehrady.cz.

Reklama

Související články

Nadějní houslisté zamíří do Luhačovic

Již za pár dnů se vypraví do Luhačovic osmnáct mladých, talentovaných houslistů z celé republiky, aby se pracovně setkali s houslovým virtuózem Václavem...

Výběr článků

Načítám