Článek
Arturo Bandini je chudý jak kostelní myš a v pokojíku spřádá sny o spisovatelské slávě. Zatím mu však vyšla jen jediná povídka, která se stává základním kamenem všech jeho divokých představ. Postava se zmítá v sebelítosti, vzteku a náhlých záchvatech optimismu, které barvitě a často líčí v úsměvných pasážích.
Arturo Bandini je chudý jak kostelní myš a v pokojíku spřádá sny o spisovatelské slávě. Zatím mu však vyšla jen jediná povídka, která se stává základním kamenem všech jeho divokých představ. Postava se zmítá v sebelítosti, vzteku a náhlých záchvatech optimismu, které barvitě a často líčí v úsměvných pasážích.
Arturo Bandini je chudý jak kostelní myš a v pokojíku spřádá sny o spisovatelské slávě. Zatím mu však vyšla jen jediná povídka, která se stává základním kamenem všech jeho divokých představ. Postava se zmítá v sebelítosti, vzteku a náhlých záchvatech optimismu, které barvitě a často líčí v úsměvných pasážích. Když se setká s mexickou servírkou Camillou, pokouší se o vztah, ale je příliš rozháraný, a tak si oba vzájemně spíš ubližují. Ona nemůže pochopit proč - Arturo totiž nenávidí sám sebe, je produktem rasistické Ameriky 30. let, jako na pouhého „taliána“ a chudáka na něj bohatí protestanti anglosaského původu hledí s opovržením. Camilla navíc miluje jiného neúspěšného umělce a žije jako neřízená střela.
Arturo Bandini je chudý jak kostelní myš a v pokojíku spřádá sny o spisovatelské slávě. Zatím mu však vyšla jen jediná povídka, která se stává základním kamenem všech jeho divokých představ. Postava se zmítá v sebelítosti, vzteku a náhlých záchvatech optimismu, které barvitě a často líčí v úsměvných pasážích. Když se setká s mexickou servírkou Camillou, pokouší se o vztah, ale je příliš rozháraný, a tak si oba vzájemně spíš ubližují. Ona nemůže pochopit proč - Arturo totiž nenávidí sám sebe, je produktem rasistické Ameriky 30. let, jako na pouhého „taliána“ a chudáka na něj bohatí protestanti anglosaského původu hledí s opovržením. Camilla navíc miluje jiného neúspěšného umělce a žije jako neřízená střela.
Arturo Bandini je chudý jak kostelní myš a v pokojíku spřádá sny o spisovatelské slávě. Zatím mu však vyšla jen jediná povídka, která se stává základním kamenem všech jeho divokých představ. Postava se zmítá v sebelítosti, vzteku a náhlých záchvatech optimismu, které barvitě a často líčí v úsměvných pasážích. Když se setká s mexickou servírkou Camillou, pokouší se o vztah, ale je příliš rozháraný, a tak si oba vzájemně spíš ubližují. Ona nemůže pochopit proč - Arturo totiž nenávidí sám sebe, je produktem rasistické Ameriky 30. let, jako na pouhého „taliána“ a chudáka na něj bohatí protestanti anglosaského původu hledí s opovržením. Camilla navíc miluje jiného neúspěšného umělce a žije jako neřízená střela. Vypravěč Arturo je do značné míry obrazem autora, přinejmenším víme, že Fante byl také chudý Italoameričan a v Los Angeles pobýval. Ve 30. a 40. letech se mu podařilo vydat pár povídek a tři romány. Skutečnou hvězdou se ale nestal, nezbohatl a když se mu vedlo špatně, začal psal nenáviděné scénáře ke komerčním filmům.
Arturo Bandini je chudý jak kostelní myš a v pokojíku spřádá sny o spisovatelské slávě. Zatím mu však vyšla jen jediná povídka, která se stává základním kamenem všech jeho divokých představ. Postava se zmítá v sebelítosti, vzteku a náhlých záchvatech optimismu, které barvitě a často líčí v úsměvných pasážích. Když se setká s mexickou servírkou Camillou, pokouší se o vztah, ale je příliš rozháraný, a tak si oba vzájemně spíš ubližují. Ona nemůže pochopit proč - Arturo totiž nenávidí sám sebe, je produktem rasistické Ameriky 30. let, jako na pouhého „taliána“ a chudáka na něj bohatí protestanti anglosaského původu hledí s opovržením. Camilla navíc miluje jiného neúspěšného umělce a žije jako neřízená střela. Vypravěč Arturo je do značné míry obrazem autora, přinejmenším víme, že Fante byl také chudý Italoameričan a v Los Angeles pobýval. Ve 30. a 40. letech se mu podařilo vydat pár povídek a tři romány. Skutečnou hvězdou se ale nestal, nezbohatl a když se mu vedlo špatně, začal psal nenáviděné scénáře ke komerčním filmům.
V 70. letech už se na něj zapomínalo a slavný Charles Bukowski údajně v roce 1980 pohrozil vydavateli, že od něj odejde, pokud znovu nevydá Fanteho. Vydavatel se lekl a Fanteho Zeptej se prachu skutečně vydal, navíc nedávno vznikla filmová verze se Salmou Hayekovou.
Bukowského oslovilo vyděděnectví a hořké emoce
Bukowského knížka mohla zaujmout proto, že souzněla s jeho vlastním životem - mladý, chudý alkoholik se potuluje Amerikou, nemá co jíst a padá na něj splín. Hořkosměšné líčení Arturových stavů na něj muselo zapůsobit.
Na textu je ovšem silně znát, že autor ho psal ve věku kolem devatenácti, dvaceti. Chybí životní zkušenost a myšlenkově skutečně nejde moc do hloubky. Právě to, co Bukowski oceňuje slovy: „Geniálně a přitom jednoduše se mu podařilo smíchat humor s bolestí“, dotáhl on sám o něco dále.
Na textu je ovšem silně znát, že autor ho psal ve věku kolem devatenácti, dvaceti. Chybí životní zkušenost a myšlenkově skutečně nejde moc do hloubky. Právě to, co Bukowski oceňuje slovy: „Geniálně a přitom jednoduše se mu podařilo smíchat humor s bolestí“, dotáhl on sám o něco dále.
Ve 30. letech novela mohla působit buřičsky díky Fanteho útokům na církev nebo díky pasáži o kouření marihuany, z dnešního hlediska zcela nudné. To, co naopak odolává času, jsou silné pasáže líčící vztah s Camillou plný lásky i nenávisti současně. Arturo, kterého modelovala chudoba, rasismus a katolická výchova, totiž nedokáže mít rád, i když vnitřně po ničem jiném netouží.
Celkové hodnocení: 70 %
Pozn.: Kniha vyšla v nakl. Argo v dvojjazyčném vydání (anglicko-česky).