Článek
Začátkem roku jste vydal novou verzi své písně Zombie. Hostují v ní američtí The Smashing Pumpkins a je to poprvé, co se objevili v nahrávce někoho jiného. Nedávno jste byl na narozeninové oslavě zpěváka oné kapely Billyho Corgana. Povedla se?
Byla to divoká a povedená noc. Hráli jsme bowling a byla to asi nejhvězdnější rock’n’rollová bowlingová narozeninová párty všech dob. Byli na ní snad všichni moji hrdinové z dětství, lidé, které jsem měl na plakátech na zdi. Butch Vig, Gavin Rossdale, Anthony Kiedis a samozřejmě Billy. Bylo to šílené.
Říká se, že člověk by se raději neměl setkat se svými idoly, protože je obvykle zklamaný. Jakou s tím máte zkušenost vy?
Myslím, že je to naprostá blbost. Měl jsem obrovské štěstí, že jsem své hrdiny potkal, sedli jsme si spolu a dělali hudbu. Vyrůstal jsem v kytarovém obchodě v Anglii, takže tihle lidé byli součástí mého života už od pěti let.
Loni jste mimo jiné nahrál EP s americkými rockery Aerosmith, pro které to byly první nové písničky od roku 2012. Máte pocit, že můžete dokázat cokoli?
Myslím, že tohle je na komunitě, kterou jsme vybudovali, to nejkrásnější. Neexistují v ní hranice. Nikdy bych si třeba nepomyslel, že budu mít vlastní festival v Česku. To je přece naprosto šílené. Zní to zvláštně, ale díky téhle komunitě je možné úplně všechno.
Yungblud loni v pražské Sportovní hale
Kdo vymyslel, že uspořádáte Bludfest v Česku?
Já, a udělal jsem to v první řadě proto, že miluju české publikum. Je vášnivé, bláznivé a divoké. A zadruhé, Bludfest by nikdy neměl být předvídatelný. Česko jsem vybral, protože v něm rád hraju. Je to možná překvapivá volba, ale mám z ní radost.
Ne všichni fanoušci v Británii jsou z toho nadšení. Radši by měli i třetí ročník Bludfestu zase doma. Jak to vnímáte?
Vždycky někoho zklamu. Příběh Bludfestu je ale takový, že letos vyrazíme do Česka. Takhle jsem to chtěl dělat. Bylo by jednoduché zůstat u toho, co už funguje. Ale budu mít v dubnu ve Velké Británii halové turné, tak proč bych tam měl v červnu dělat festival? Chtěl jsem vzít tu akci jinam. Chtěl jsem sebe, svůj tým i všechny ostatní vytrhnout z komfortní zóny.
Se mnou to tak je vždycky. Někdo mě za to miluje, někdo nenávidí. Mám ale svou vizi, a tu naplním. A je mi jedno, co na to kdo říká.
Prý komunitu budujete především tak, aby se v ní lidé cítili bezpečně. Dává pocit bezpečí i vám?
Hlavně mi dává pocit bezbřehé kreativity. Celý život jsem měl dojem, že nikam nepatřím. A právě na tom se lidé v komunitě jménem Yungblud spojili. Našli jsme ty, kteří chtěli někam patřit. Sdíleli jsme myšlenky a rostlo to.
Mou povinností je zajistit, aby to bylo stejně bezpečné, posilující a plné lásky jako na začátku. Má mise je komunitu co nejvíc rozšířit a zároveň udržet hodnoty, se kterými vznikla.
Yungblud
Narodil se 5. srpna 1997 jako Dominic Richard Harrison.
Už ve dvou letech se začal učit hrát na kytaru a v deseti začal psát vlastní písničky.
Dosud vydal čtyři studiová alba, přičemž poslední Idols bylo rozděleno na dvě části.
Je letošním držitelem Grammy za interpretaci písně Changes.
Můžete uvést nějaký příklad?
Je skvělé, že na Bludfestu v Hradci Králové vystoupí česká umělkyně Pam Rabbit. Před dvěma lety dělala na TikToku covery mých písní a teď bude hrát na stejném pódiu jako já. Bouráme bariéry mezi fanouškem a umělcem. Žádné piedestaly. Jsme komunita a v ní se navzájem podporujeme.
Jsi malíř, básník, návrhář, hudebník a patříš do Yungblud komunity? Ukaž se. Nechci být sobecký a mít lidi jen pro sebe. Měli by objevovat tvorbu ostatních. Bylo by pro mě poctou, kdyby někdo na mém festivalu objevil mladou českou umělkyni, jakou je Pam Rabbit.
Loni v červenci jste vystoupil na rozlučkovém koncertě Ozzyho Osbourna. Co na tom bylo nejkrásnější?
Sdílel jsem pódium s lidmi, které miluju a obdivuju, které jsem měl na plakátech na zdi jako kluk. Bylo skvělé, že jsem mohl být součástí tak důležitého momentu, oslavit kapelu, která zažehla jiskru, reprezentovat mladou rockovou komunitu, vzdát hold svému hrdinovi Ozzymu a poděkovat mu za vše takovým způsobem.
Nahráváte nové album. Jak jste s ním daleko?
Jsme v tom až po uši. Pracuji na něm s umělcem a producentem, kterého obdivuju, s Andrew Wattem. Nahráváme v Los Angeles.
