Článek
„Na své přání odešla beze slov, tichounce, do ticha, řekl mi dnes její bratr. Rodina toto přání respektovala, a proto se až dnes dozvídáme, že Irena odešla za Vojtou už v říjnu loňského roku, téměř přesně rok po něm…,“ píše Ostrouchov na svém facebookovém profilu.
Irena Havlová se narodila 26. května 1959 v Rychnově nad Kněžnou. Poté, co se poznala s Vojtěchem Havlem, věnovali se hudbě společně. Forma jejich spolupráce byla natolik harmonická, že o manželech Havlových bylo možné hovořit jako o jednolitém uměleckém subjektu.
Od sedmdesátých let nahráli řadu alb, na nichž se mísily prvky evropského minimalismu s barokem, klasikou i východními tradicemi. Získali si fanoušky doma i v zahraničí a inspirovali řadu jiných umělců.
Na počátku osmdesátých let založili seskupení Capella Antiqua e Moderna, které se zaměřilo na tradiční i inovativní techniky skládání a interpretační postupy. Do roku 1990 spolupracovali s hudebníkem Oldřichem Janotou, poté se vydali na samostatnou dráhu.
V první polovině devadesátých let odjeli do Indie, odkud přivezli inspiraci pro několik svých desek i autorských filmů.
Spolupracovali s Alanem Vitoušem, Tonym Ackermanem, Jiřím Stivínem a dalšími. Při své tvorbě i na koncertech používali různé hudební nástroje. Hudbu brali jako dar, kterým předávají mírumilovné duchovní poselství.
Za své album Four Hands (Animal Music, 2024) získali cenu Anděl. Českého lva dostali za hudbu k filmu Křižáček (2017).
Loni vyšlo album Excursin Animato, záznam unikátního koncertu Havlových a experimentálně-ambientního dua Kora et le Mechanix na festivalu Alternativa v roce 2006.
