Článek
Předsedkyně pořádající Společnosti Viktora Ullmanna Magdalena Živná vysvětlila Novinkám, proč tomu tak je:
„Ullmann žil v Praze s šestiletou přestávkou od roku 1919 do roku 1942, kdy byl odtransportován do Terezína. Před obsazením Československa se pokusil emigrovat, ale příliš pozdě. Dvě z jeho čtyř dětí z druhého manželství se však podařilo umístit do jednoho z Wintonových vlaků. Ty se zachránily, ale další dvě zemřely s rodiči v Osvětimi.“
Ullmann byl dlouho zapomenut. „Jeho dílo bylo kvůli tomu, že zahynul v Osvětimi, považováno za ztracené,“ řekla Živná, která o něm napsala monografii Neklidný Středoevropan.
„Až v sedmdesátých letech se objevila jeho jednoaktová opera Císař Atlantidy aneb Odepření smrti. Jak byla postupně objevována a uváděna jeho díla, tak se zjistilo, že kvalitou své hudby je to jeden z nejvýznamnějších skladatelů první poloviny 20. století,“ dodala.
Putování po Evropě
Vysvětlila také, proč se koná jeden koncert v Ústí nad Labem: „Ullmann, kterého jsem nazvala neklidným Středoevropanem, putoval po střední Evropě po několika zastávkách a jednou z nich bylo i Ústí nad Labem. Když šéf Nového německého divadla v Praze Alexander Zemlinsky, u kterého se Ullmann učil dirigovat, odešel v roce 1927 do Berlína, tak kývl na nabídku z Ústí nad Labem a v tamním městském divadle se stal šéfem opery.“
Sice tam působil kvůli krizi jen rok, jak však dodala Živná: „Ústí ho pokládá za jednoho ze svých významných občanů a také mu zřídilo dva pomníky.“
Festival uzavře 26. dubna koncert v Synagoze Schomre Schabos v Českém Těšíně. „Letos se uskuteční pouze na české straně, kde se festival v roce 2018 zrodil díky iniciativě místní městské knihovny. Polská strana přispěje komentovanou vycházkou,“ řekla předsedkyně.
Viktor Ullmann
Zazní i hudba dalších skladatelů, uvedla k programu Živná. „Ullmannova hudba zaznívá s výjimkou jednoho na každém koncertu, což platilo už na minulých ročnících a je to náš hlavní cíl. Jeho dílo se snažíme prezentovat v kontextu hudby 20. století a konce 19. století. Letos zazní i Mozart, protože jsme chtěli program odlehčit. Ullmann však měl k Mozartovi blízký vztah, dokonce v jedné sonátě pro klavír je jedna věta variací na Mozartovo téma.“
„Tématem je vždy Viktor Ullmann a jemu blízcí skladatelé ať umělecky, nebo životním osudem, nejen z okruhu židovských, ale i jinými režimy pronásledovaných umělců, jako je Dmitrij Šostakovič,“ uzavřela. Proto zazní i skladby dalšího z okruhu tzv. terezínských skladatelů Pavla Haase, ale také odbojáře Rudolfa Karla, který umrzl po tzv. odvšivovací akci v Terezíně 6. března 1945.
Skladatel Viktor Ullmann (1898-1944)
- Viktor Ullmann se narodil židovským rodičům 1. ledna 1898 v Těšíně.
- O hudbu projevoval zájem už v dětství, ale v květnu 1916 dobrovolně narukoval a účastnil se tvrdých bojů o řeku Soču.
- Po válce soukromě studoval hudbu u Arnolda Schönberga a v roce 1920 nastoupil jako sbormistr do Nového německého divadla, kde se vypracoval na pozici druhého kapelníka. V té době složil několik děl, která jsou dnes nezvěstná.
- Na přelomu 20. a 30. let působil v Ústí nad Labem, Curychu a Stuttgartu. V roce 1933 se po návratu do Prahy vrátil k hudbě, složil mj. operu Pád Antikrista, Klavírní sonátu a Šest písní pro soprán a klavír.
- Ještě před deportací do Terezína v září 1942 dokončil operu Rozbitý džbán. Deportace do Lodže mu už jako rozvedenému rakouskému občanovi hrozila už v roce 1941, ještě ale unikl. V terezínském ghettu pak zkomponoval přes 20 děl, včetně Císaře Atlantidy. Do Osvětimi byl deportován s dalšími umělci 16. října 1944. O tři roky později byl zavražděn v plynové komoře.
