Článek
„Robert Kodym mě na pódiu představoval jako herečku z Hudebního divadla Karlín. Tam mě členové Lucie na premiéře muzikálu Beetlejuice viděli,“ říká nadšeně Ben Ahmed.
Než k nim došlo, zkoušela s Lucií ve studiu na pražském Barrandově. Už tam byla jejím rockovým světem i přístupem nadšená.
„Od dětství jsem Lucii respektovala, a najednou jsem s ní byla na zkoušce. Měla jsem samozřejmě trochu obavy. Jsou to rockeři na první pohled, všichni v černém, s linkami pod očima, v klobouku. Netušila jsem, jak to dopadne, jenže oni se ke mně chovali mile a vstřícně. Hned na první zkoušce jsem jim začala říkat koloušci,“ vzpomíná mladá zpěvačka.
Ines Ben Ahmed zpívala na koncertech skupiny Lucie.
Od posledního loňského vystoupení Lucie v Plzni členy kapely neviděla. Věděla nicméně, že jsou v publiku na premiéře muzikálu Ledové království, která se odehrála letos 12. března v Hudebním divadle Karlín.
„Bohužel jsem se s nimi nepotkala, protože než se před představením nalíčím a po něm odlíčím, zabere mi to dvě hodiny,“ směje se. „Ale věřím, že naše přátelství neskončilo,“ dodá.
V Kazachstánu zpívala Trezor
Své jméno má po otci, který pochází z Tuniska. Arabsky neumí, ale dobře zvládá francouzštinu, v Tunisku druhý úřední jazyk. Však také studovala na francouzském lyceu. Její maminka pochází z Pardubic a ona se narodila v Praze.
Její doménou je muzikálový svět. Zamířila do něho v pěti letech, kdy se stala členkou Kühnova dětského sboru. Různí producenti si z něho vybírali dětské herce do svých programů a na ni také došlo.
Když jí bylo šest let, zpívala ve Státní opeře Praha v Jeníčkovi a Mařence. Později vystupovala v muzikálu Vánoční koleda, který se dodnes hraje v pražském Studiu Dva. A právě v něm propadla muzikálovému světu.
Ines Ben Ahmed působí na prknech Hudebního divadla Karlín.
„Od dětství jsem chtěla být plastickým chirurgem. Byl to můj sen, který se mě držel asi do jedenácti let. Navíc měla máma kamarádku, která tu práci dělala, a mě fascinoval nádherný dům, ve kterém bydlela. To byla obrovská motivace, toužila jsem po stejně krásném domě,“ přiznala Ben Ahmed.
První větší roli dostala v devíti letech v karlínském divadle v muzikálu Čas růží, který stál na písních z repertoáru Karla Gotta.
„Když se tam objevil, měla jsem takovou trému, že jsem ho pozdravila a rychle se utekla schovat. Přitom jsem ho potkala už dva roky předtím na předávání cen Český slavík. Byla jsem tam s mámou jako návštěvnice a já k němu o pauze přiběhla a zeptala se ho, jestli by mi půjčil svou cenu, že bych se s ní chtěla vyfotit. Půjčil mi ji, byl nesmírně milý,“ říká.
V dětství soutěžila i na zahraničních písničkových přehlídkách. Zpívala v Kazachstánu, Bělorusku či v Bulharsku.
„V Kazachstánu jsem zpívala Gottovu píseň Trezor. Udělala jsem si k ní takovou svěží choreografii. A také jsem se tam naučila jednu písničku v kazaštině, což pro mě byla docela legrace. Nedávno jsem jela Boltem s řidičem z Kazachstánu a potěšilo ho, když jsem mu kus té písně zazpívala. Pořád si ji pamatuju,“ říká.
Momentálně je rozhodnuta zůstat v muzikálovém světě. V Hudebním divadle Karlín hraje v Ledovém království, Beetlejuice či Andělu páně.
Ines Ben Ahmed je nadějí české muzikálové scény.
„Přitahuje mě muzikálová komunita, lidi v divadle i to, že můžu hrát někoho jiného, a tím tak trochu utíkat z reality. Miluju sny, kolikrát se donutím spát jenom kvůli tomu, abych mohla snít. Být někým jiným je pro mě zábavné,“ prozrazuje.
Její vysněnou muzikálovou rolí je Bonnie v díle Bonnie a Clyde. A nejlépe v nějakém divadle v londýnském West Endu.
„Asi před dvěma měsíci mě napadlo, že bych se někdy mohla pokusit o štěstí v zahraničí. Mám ještě čas, je mi devatenáct, ale v budoucnu bych nějaký konkurz ráda absolvovala,“ uzavírá.
Aktuálně rovněž pracuje na svém prvním minialbu. Písně skládá s Richardem Mašatou a věří, že by nějakých pět s českými texty mohla vydat ještě letos v září. Stylově spojuje pop s jazzem a swingem.
K tomu všemu ještě studuje první ročník na vysoké škole kreativní komunikace v Praze.
