Článek
Ačkoli na to Eric Clapton nevypadá, jeho život byl kromě slávy a úspěchů naplněný i těžkými časy. Na začátku sedmdesátých let minulého století, kdy už byl respektovanou osobností, ho boj s heroinem dokonce donutil opustit scénu. Zbavit se závislosti mu pomohly elektroakupunkturní terapie a v lednu 1973 se vrátil koncertem v londýnském Rainbow Theater.
Potom ho trápil alkoholismus, se kterým se nejvíc potýkal v první polovině osmdesátých let. „Nikdy jsem si nemyslel, že budu hrát nebo žít v této době,“ řekl v rozhovoru v roce 1989. „Byly chvíle, kdy jsem si chtěl vystřelit mozek z hlavy, a málem se to stalo. Je pro mě zázrak, že jsem přežil.“

Eric Clapton se chystá do pražské O2 areny.
Největší ránu osudu ovšem dostal 20. března 1991. Ten den přišel o svého čtyřletého syna Conora. Po všem, co předtím prožil, je pozoruhodné, že jej ta tragédie nepřivedla zpět k závislostem. Naopak později prozradil, že jej utvrdila v tom, že být čistý je nejlepší životní cesta.
Otevřené okno
Conor Clapton se narodil 21. srpna 1986. Jeho matkou byla italská herečka Lori Del Santo. Na svět přišel v době, kdy byl Eric Clapton ještě ženatý s Pattie Boydovou, bývalou manželkou George Harrisona, člena skupiny Beatles. Rozvedl se s ní v roce 1989.
V předvečer tragédie byl Conor s rodiči v cirkusu. „Vypadali jako normální rodina, která se baví,“ řekl Neil Sulkes, manažer podniku. „Conor byl ten nejmilejší malý chlapec.“
V osudný den vypadl Conor z okna ve třiapadesátém patře bytového domu Galleria Condominium na East 57th Street v New Yorku. Stalo se to poté, kdy ho ráno domovník umyl a nechal otevřené. Sahalo od stropu až zemi, obsáhlo celou stěnu a nebyla před ním žádná zábrana.
Zrovna když domovník upozorňoval Lori Del Santo, aby si na okno dokořán dávali všichni v bytě pozor, vběhl do pokoje, kde se větralo, Conor. Do té doby si hrál na schovávanou s chůvou.
Proběhl místnost, řítil se k oknu, ale nestihl před ním zastavit. Vypadl ven a padal devětačtyřicet pater. Podle policie dopadl na střechu sousední čtyřpatrové budovy a zemřel.
Clapton v bytě nebyl. Bydlel v nedalekém hotelu a chystal se syna vyzvednout. Měl v plánu jít s ním na oběd a do zoo v Central Parku.
„Právě jsem se chystal vyjít z pokoje, když zazvonil telefon,“ uvedl v roce 1992. „Byla to Lory. Hystericky křičela, že Conor je mrtvý. Nemohl jsem tomu uvěřit.“

Lori Del Santo se synem Conorem
Vyběhl z hotelu a spěchal k mrakodrapu. Už z dálky uviděl všechny ty sanitky, hasičské vozy, policisty a záchranáře, kteří před ním stáli. Když pak vyjel výtahem do bytu ve třiapadesátém patře a vstoupil do něj, byl rovněž plný záchranářů. „Měl jsem pocit, jako bych v tu chvíli vstoupil do života někoho jiného,“ řekl. „A stále se tak cítím.“
Pár dní před tragédií mu Conor napsal první dopis. On si ho přečetl až po jeho smrti. Na pohřbu, který proběhl v Londýně.
„Naučil se psát pár slov a řekl mi: Mami, chci napsat dopis tatínkovi, co mám napsat? Odpověděla jsem mu: Tak mu napiš, miluji tě. Napsal to a poslali jsme to jako běžný dopis,“ řekla Lori.
„Byla jsem u toho, když ho pak Eric v Londýně otevřel. Na ten okamžik nikdy nezapomenu,“ dodala.
Conorův pohřeb se konal dva dny před Claptonovými šestačtyřicátými narozeninami.
Písnička o setkání v nebi
Hudebník se potom z veřejného života stáhl. Téměř rok pobýval v Anglii a na karibském ostrově Antigua. V zoufalé snaze překonat hluboký smutek se po pár dnech nicnedělání vrhl na to jediné, co uměl. Začal skládat hudbu a písničky.
„Odjel jsem do Antiguy, pronajal si tam malou chatku a zpočátku jsem celé dny jen zabíjel komáry. Měl jsem ale s sebou malou kytaru španělku a k té jsem se brzy připoutal. Začal jsem na ni hrát a brzy jsem cítil, že je to dobrá terapie. A tak jsem hrál. Snažil jsem se uzdravit,“ řekl.
Se svým zármutkem se vyrovnával i psaním písně Tears in Heaven. Pracoval na ní s americkým textařem Willem Jenningsem. Ten řekl, že Clapton napsal text první sloky a požádal ho, aby dopsal zbytek. On ale vnímal, že je to osobní věc, a naléhal na něj, aby celou píseň otextoval sám. Nakonec se nechal ke spolupráci přesvědčit.

