SEX, STORY, ROKENROL: Sid a Nancy, smrtelná láska feťáků druhé kategorie

Sid Vicious se narodil jako Simon John Ritchie 10. května 1957 v londýnském Lewishamu. Se svobodnou matkou Anne, která byla závislá na heroinu, prožil rušné a kočovné dětství. Vrstevníci ho moc nebrali a jeho život se ubíral k samotářství.

Když mu bylo šestnáct, máma ho vyhodila z bytu. „Pamatuju si, jak jsem mu řekla: Buď ty, nebo já, a já to nebudu. Musím se snažit zachránit sama sebe a ty se prostě pakuj. Řekl, že nemá kam jít, a já odpověděla, že je mi to jedno,“ vyprávěla později.

Nancy Spungenová se narodila 27. února 1958 na předměstí americké Filadelfie. Byla emocionálně narušené a neklidné dítě, kterému lékaři v patnácti letech diagnostikovali schizofrenii. Poté, co byla vyloučena z vysoké školy, se přestěhovala do New Yorku, kde si vydělávala jako striptérka.

Byla ale též nadšená punková fanynka, a tak v prosinci 1976, v době rozpuku žánru, odletěla do Londýna, kde se zapletla se Sidem Viciousem, baskytaristou slavných Sex Pistols.

Nejdřív usilovala o zpěváka Johnnyho Rottena, jenže z jeho strany nepřišla odezva. Když pozornost obrátila k Sidu Viciousovi, který v kapele nahradil Glena Matlocka, byla to prý láska na první pohled.

Našla v něm duši, která snášela její tvrdost a syrovost, on v ní zase duši zkušenou v záležitostech sexu a drog. Jejich vztah byl bouřlivý. Kromě okouzlení jednoho druhým ho provázelo i časté násilí, zneužívání návykových látek a závislost na heroinu.

Spungenová byla považována za hlučnou, otravnou a nesympatickou. Ostatní fanynky ji nenáviděly a muzikanti ji respektovali jen pro její schopnost sehnat heroin. Média ji přezdívala Odporná Nancy.

Jeden z punkových fanoušků později přiblížil neobvyklou povahu vztahu vzpomínkou na situaci, kdy Spungenová nařídila Viciousovi, aby strčil neodbytnou fanynku ze schodů. „A on to bez váhání udělal,“ vzpomínal svědek. „Byl to rytíř v rezavém brnění,“ dodal.

Podle knihy Sid's Way: The Life and Death of Sid Vicious se pár v té době přestěhoval do bytu v klidné západolondýnské čtvrti Maida Vale. Tam však ještě více propadal závislosti.

Mezitím se zbylí tři členové Sex Pistols kvůli trvalé přítomnosti Američanky v blízkosti kapely vztekali. Manažer Malcolm McLaren se tedy pokusil odvézt ji na letišti, posadit do letadla a odeslat zpět do New Yorku. Jeho plán ale znemožnila neschopnost dvojice fungovat jeden bez druhého.

V lednu 1978 se třem ze Sex Pistols podařilo dosáhnout toho, aby Spungenová nebyla součástí týmu na jejich americkém turné. Sid Vicious na to reagoval nevyzpytatelným chováním. V Dallasu praštil jednoho diváka baskytarou po hlavě, břitvou si na břicho vyřezal slova „gimme a fix“ a plný nenávisti nazýval americké publikum „přihřátí kovbojové“, za což mu nejednou v obličeji přistála plechovka hozená z davu.

Kapela nakonec turné nepřežila. Rozpadla se 14. ledna 1978 po katastrofálním vystoupení v sanfranciském Winterland Ballroom. Aby těch malérů nebylo málo, Sid Vicious se ze samého stesku po Nancy předávkoval a byl hospitalizován v nemocnici v Queensu v New Yorku.

Po propuštění se ona a on znovu vydali do Paříže, aby tam točili dokument o Sex Pistols s názvem Great Rock'n'Roll Swindle. Režisér Julian Temple to s nimi ale neměl lehké. Sid Vicious moc nespolupracoval, neustále pobýval se svou dívkou v hotelovém pokoji, a když už se dal do práce, měl problém.

„Pamatuju si, jak se demonstrativně pořezala na zápěstí a v celé posteli byla krev. Předstírala pokus o sebevraždu, aby věděl, že ji neměl opustit ani na pár hodin a ani kvůli natáčení,“ řekl Temple.

V srpnu 1978 se pár přestěhoval do New Yorku a pod jménem Ritchieovi se usadil v pokoji číslo 100 hotelu Chelsea na Manhattanu. V té době působila Spungenová jako Viciousova manažerka. Zajišťovala mu koncerty a byla jeho mluvčí, když byl příliš zfetovaný na to, aby pro média smysluplně vyprávěl.

Dva další měsíce trávili většinou v hotelovém pokoji a užívali si drog. Na návštěvy k nim chodili narkomani, prostitutky, dealeři a další podivné existence. Byla to v podstatě nonstop party, přičemž otázkou bylo, kdo ji platil. Řada Viciousových přátel později uvedla, že dvojici podporovalo několik bohatých lidí z branže, ovšem stoprocentně se to nepotvrdilo.

Deborah Spungenová, matka Nancy, vyprávěla, že jí v té době dcera několikrát týdně volala a žádala ji o peníze. Tvrdila, že se se Sidem rozhodli abstinovat, stěžovala si na bolesti ledvin. Nějaké peníze jí odeslala, ale když za ní přijela do hotelu, dcera ji nepřijala.

Tragédie nastala v noci z 11. na 12. října 1978. Na večírku, který dvojice ve svém pokoji pořádala, spolykal Sid Vicious asi třicet tablet Tuinalu, silné směsi barbiturátů. Většinu noci byl v bezvědomí, přičemž hosté neustále přicházeli a odcházeli.

Kolem jedenácté hodiny následujícího rána, kdy už si na recepci mnozí hosté hotelu na mejdan v pokoji 100 stěžovali, objevil hotelový vrátný Spungenovou ve spodním prádle v pokojové koupelně na podlaze. Silně krvácela z bodné rány v břiše, přičemž zranění nakonec podlehla.

Omámený baskytarista se v tu chvíli toulal po chodbě hotelu a naříkal, že zabil přítelkyni. Zopakoval to i po příjezdu policie, ale později to odvolal a trval na tom, že si z noci nic nepamatuje. Věděl jen, že nůž Jaguar K 11, který měla Nancy v břiše, jí koupil on.

Jeho další výpovědi byly zmatené a nesourodé. Chvíli prosil policisty, ať ho zabijí, jindy říkal, že se s Nancy pohádali, poprali a ráno ji našel v koupelně s nožem v břiše. Prý ještě dýchala, ale on ji nechal být a šel si sehnat metadon. Když se ho vyšetřovatelé ptali, proč to udělal, zamumlal: „Jsem zvíře.“

Přišel i s variantou, že z pokoje zmizelo třicet tisíc dolarů, které tam měli schované. Tvrdil, že je mohl ukrást některý z dealerů, kterého Nancy přistihla. Jenže málokdo věřil, že by ti dva měli tak velkou částku peněz, tím spíš, když jediný, kdo to zmínil, byl Sid Vicious.

Policisté pracovali i s teorií, že se Nancy bodla sama, aby mu ukázala, čeho všeho je schopná. Vydírala ho už v minulosti, ale tohle bylo přece jenom příliš drsné.

Nakonec se Sid Vicious přiznal. Řekl, že Nancy bodl, ale zabít ji nechtěl. Vyfasoval za to dva měsíce a právník mu pak dohodl propuštění na kauci padesát tisíc dolarů s podmínkou, že bude docházet na metadonovou kliniku.

O pár dní později se pokusil o sebevraždu. V hotelu Chelsea, kde už bydlel se svou matkou, která za ním přijela, si střepem z rozbité žárovky podřezal žíly. Tehdy ale ještě přežil.

Dne 1. února 1979 byl propuštěn po dokončení detoxikačního programu. Už za branami ústavu začal shánět heroin a požádal o pomoc i svou novou přítelkyni Michelle Robinsonovou, se kterou se seznámil během soudních stání.

Na večírku, jenž se konal u ní a byl oslavou jeho propuštění, si 2. února kolem třetí hodiny ranní aplikoval smrtelnou dávku heroinu. Bylo mu jednadvacet let.

Dodnes se tvrdí, že mu ho obstarala jeho matka, která se rozhodla ulehčit mu trápení. Sehnala ale dávku kvalitní a silnou, na jakou nebyl zvyklý. Aplikoval si obvyklé penzum, ale při té kvalitě bylo smrtící. Spekulovalo se i o tom, že to byla sebevražda.

Po této události bylo vyšetřování vraždy Nancy Spungenové zastaveno. Jediný podezřelý už nežil.

„Nancy byla první a jedinou láskou jeho života,“ napsal manažer Sex Pistols Malcolm McLaren. „Jak každý ví, se svou první láskou se můžete hádat, opustit ji, jít dál a být s jinými, ale nikdy na ni nezapomenete.“