Článek
V říjnu oslaví váš festival Soundedit osmnácté narozeniny a letošní program opět vypadá jako splněný sen pro milovníky post-punku, nové vlny a synthie-popu. Na koncertní část přijede zpěvák Soft Cell Marc Almond, bývalý bubeník Kraftwerk Wolfgang Flür, zakladatel The Stranglers Hugh Cornwell nebo zvukový mág Howie B. Podle jakých kritérií jste program skládal a na co se osobně nejvíce těšíte?
Program festivalu Soundedit je vždy kombinací snů, reality, finančních možností a především dostupnosti umělců, kteří v danou dobu mohou v Lodži odehrát koncert. Někdy jsou na turné a někdy se snažíme přilákat hosty na speciální akci, jako v tomto případě například Marka Almonda. Tohle bude jeho třetí návštěva Lodže. Líbilo se mu tu natolik, že se rozhodl k nám letos přijet znovu.
Podobný příběh je s The Wolfgang Press, kteří si Lodž a festival Soundedit vybírají už podruhé k prezentaci materiálu ze svého nového alba. Také Hugh Cornwell nedávno navštívil Polsko a vrací se na vlastní přání. Stejné je to s Wolfgangem Flürem, který v Polsku už dříve hrál, ale na festivalu Soundedit nikdy nebyl. Myslím, že bude také zajímavé vidět ho v porovnání s jeho kolegou, bývalým členem Kraftwerk Karlem Bartosem, který byl u nás před pár lety hostem.
Marca Almonda zbožňuji a těším se na moment, kdy představí i písně z čerstvého alba Danceteria, které je v podstatě posledním, dalo by se říct, posmrtným albem dua Soft Cell. Jeho sólový repertoár je ale také velmi rozsáhlý. Také se moc těším na DJ set, respektive živé vystoupení Howieho B, který se k nám vrací.
Festival je unikátní v tom, že staví do světla reflektorů nejen známé hudební ikony, ale i producenty a zvukové mistry. Cenu Člověk se zlatým uchem v minulosti převzali lidé, kteří definovali zvuk Depeche Mode, Davida Bowieho či U2. Jak těžké je přesvědčit tyto světové legendy, aby přijely do Lodže slavit řemeslo, které je pro běžné posluchače téměř neviditelné?
Je to tak, díky udílení ceny Člověk se zlatým uchem se nám daří už osmnáct let přivážet do Lodže přední světové zvukové umělce. Měli jsme tady Briana Ena, Billa Laswella, Micka Harveyho, Daniela Millera, Flooda, Chrise Thomase, Steva Albiniho… Někteří z nich již bohužel nejsou mezi námi. Všichni mají za sebou úžasné příběhy, stejně jako náš festival, který pro tyto lidi vytvořil cenu, která je uznávána po celém světě. Je to jediná polská hudební cena, která má skutečně světové renomé.
A jestli je těžké je přesvědčit, aby sem přijeli? Většinou ne, protože jsou obvykle velmi podceňováni a často stojí ve stínu slavnějších jmen. Samozřejmě, že někdy nejde jen o zvukaře a producenty, ale i velmi známé interprety, což se nám podařilo ukázat i na pódiu, kde ocenění i vystoupili, šlo například o Daniela Lanoise, Johna Calea a další. Ale i to jsou velmi podceňovaní lidé. Někteří z nich dostali cenu poprvé v životě a jsou za ni velmi vděční. Je úžasné, že sem jezdí, a chtějí se dokonce vracet, i když bývají velmi zaneprázdnění.
Dave Harries převzal festivalovou cenu. Vlevo ředitel festivalu Maciej Werk.
Soundedit má z velké části programu žánrově velmi blízko k post-punku, darkwave a gothic-rockové estetice. Proč je festivalu tato scéna tak blízká? Je to spojeno s vaším hudebním vkusem? A nemá v tom roli i industriální atmosféra města Lodž, které bylo v minulosti významným centrem textilního průmyslu?
Samozřejmě jsem tento festival vytvořil částečně z vlastní lásky k hudbě a snažím se tady prezentovat umělce, které respektuji, jejichž alba mám doma na poličce a jejichž hudbu poslouchám. Ale stylově se vyskytly velmi pestré situace, protože jsme tady měli například Michaela Nymana, kapelu Nitzer Ebb nebo Deutsche Amerikanische Freundschaft.
Samozřejmě existují určité žánry, které poněkud přehlížíme a které ani moc neznám, jako jsou hip-hop nebo metal. Ale festival se neustále vyvíjí a doufám, že se bude vyvíjet i po letošním osmnáctém výročí. Seznam hostů a kapel, které by k nám mohly přijet, je samozřejmě velmi dlouhý. Je tady samozřejmě i finanční aspekt. Nemůžeme si dovolit moc drahé kapely, protože máme k dispozici trochu omezené prostory klubu Wytwórnia. Soundedit je od počátku spíše komorní událostí a rád bych to tak zachoval.
Což neznamená, že bychom nemohli uspořádat v lodžské Aréně velký koncert, takových kandidátů je pár. S rozpočtem, který máme, jsem ale moc rád, že se nám to všechno podařilo zvládnout bez stálé kanceláře nebo velkého týmu lidí. Tohle všechno se děje jen proto, že milujeme hudbu, a kapely, které zveme, to vědí, a proto k nám přijíždějí.