Článek
Role speciálního hosta se na prvních čtyřicet minut ujala skupina Lucie. Ta svým energickým a suverénním vystoupením potvrdila, že obnovená sestava jí sedí a Viktor Dyk se Štěpánem Smetáčkem do ní dokonale zapadli. Na jednu skladbu si Lucie přizvala i hosta Vojtu Bureše, kytaristu formace Doctor Victor.
Hlavní hvězdy na sebe sice nechaly oproti plánovanému začátku čekat pětadvacet minut, pak ale nabídly sto minut strhujícího explozivního koncertu. Kromě zmíněné trojice tvoří kapelu ještě čtveřice mimořádně výrazných muzikantů, a tak zvuk (popravdě řečeno dosti hlasitý) byl velmi masivní, barvitý a současně kvalitní.
Na velkoplošných obrazovkách show otevřela apokalyptická podívaná záhadné temnoty, otevírajících se rakví a plamenů. Po dvojici úvodních skladeb I Want My Now a Raise the Dead nabídl Alice Cooper první vlastní coververzi I'm Eighteen.
Johnny Depp, další hvězda kapely
Mezi jedenadvaceti tituly programu se totiž vyskytlo i několik převzatých od domovských kapel. V případě Joe Perryho byli Aerosmith zastoupeni skladbami Livin' on the Edge a Walk This Way.
Jinak je volba skladeb opravdu pestrá a putuje od písní Davida Bowieho, Doors či Velvet Underground až po AC/DC (Highway To Hell byla velmi povedená) či The Who, z jejichž repertoáru zazněla píseň Baba O'Riley. Její známý rytmický syntezátorový podklad bravurně využil bubeník Glen Sobel ke svému kulometnému sólu. Velmi efektní byla i vizuální stránka se spoustou předtáček.
Vrcholem koncertu se pak stal Cooperův dávný hit School's Out s vtipně vloženou citací z floydovské Another Brick In The Wall, následovaný přídavkem The Train Kept A-Rollin'. Atmosféra vyprodané haly jednoznačně dokázala, že tvrdý rockový vampýří rej se skutečně vydařil.
