Článek
Kanadská houslistka s japonskými kořeny Karen Gomyo prostřednictvím své fenomenální techniky, dokonalé intonace i hlubokého pochopení Šostakovičova díla přiblížila publiku autorův život v beznadějné atmosféře stalinské totality.
Teskné úvodní Nokturno vyzpívala krásným tónem plným hořkosti a až brutálního osamění. I rozsáhlou kadenci třetí věty s úvodním temným patosem uchopila jako obraz bolestného nářku.
Živelnou virtuozitou naplnila jak chaotické nervní Scherzo, tak i groteskně se šklebící Burlesku, kterou své dechberoucí srozumění s Šostakovičem završila. Česká filharmonie pod Byčkovovou taktovkou se stala jejím empatickým a přesně strukturovaným průvodcem po mimořádně prožitém díle.
Sedmá symfonie, uvedená v roce 1885 v Londýně, definitivně stvrdila Dvořákovu světovou pověst a průlom v jeho kariéře. V Byčkovově pojetí vyznělo nepřeberné bohatství Dvořákových hudebních nápadů.
Dirigent zvýraznil zjitřenost a vnitřní neklid díla, dramatem naplnil jeho dynamické vrcholy, jasem zpěvné pasáže a dobře načasovanými proměnami dodal dílu napětí. Česká filharmonie, dokonale koncentrovaná na jeho gesto, skvěle zvládla divoký rej Scherza třetí věty a symfonii vygradovala k interpretačně působivému závěrečnému vykoupení.
Semjon Byčkov zvolil pro vstupní koncert díla, s nimiž si mimořádně rozumí.
| Česká filharmonie: Zahajovací koncert |
|---|
| 3. září, Rudolfinum, Praha |
| Hodnocení: 90 % |
