Článek
Nikolaj Rimskij Korsakov ztvárnil legendární příběh o sultánovi Šahrijarovi a krásné i chytré Šeherezádě. Její vyprávění příběhů v tisíci nocích zprostředkoval jemně vykreslený zpěv houslí hostujícího Josefa Špačka. Jakub Hrůša s mladými hudebníky, kteří se s chutí a velkým instrumentálním uměním oddaně podřídili jeho erudici, rozkryl pečlivě jednotlivé motivy postav a obrazů.
Pohrával si s dynamikou a tempem díla, kouzlil s barvami a poskytl i příležitost nádherným sólovým vstupům dechové a žesťové sekce včetně lesního rohu a harfy. Jeho práce nesla tajemnou atmosféru očekávání nového příběhu a s lehkostí a půvabem znázorněnou nehynoucí sílu lásky.
Sukův Epilog pro orchestr, sbor, soprán, baryton a bas vznikající po patnáct let závěru jeho života se stal v podání České filharmonie monumentálním a hlubokým svědectvím lidské pouti po cestách života a smrti i zoufalého strachu a bezradnosti ze zániku existence.
Hrůša s filharmoniky budoval obraz neklidu a postupně vzrůstající naděje vycházející z pouhé vzpomínky na píseň matky, jež vede k očistnému závěrečnému vykoupení v osobě Poutníka.
Pokorné poznání ceny života se odrazilo i v hlasech sólistů Alžběty Poláčkové, Jana Šťávy a především Jiřího Brücklera. V neposlední řadě i ve výkonu skvěle připraveného Pražského filharmonického sboru. Díky Hrůšovi i interpretům působilo dílo na posluchače silou naléhavé a hudebně komplikované Sukovy zpovědi.
| Česká filharmonie a Česká studentská filharmonie |
|---|
| 2. května, Rudolfinum, Praha |
| Hodnocení: 100 % |
