RECENZE: Ewa Farna provedla v Edenu diváky svým rájem

Farna si chtěla dvouapůlhodinové vystoupení pořádně užít a potěšit diváky. Na úvod je proto nabádala, aby zpívali, tančili či plakali, přičemž pak to vše na pódiu sama činila.

Byl to od ní pečlivě připravený a profesionálně odvedený set. Byť se to, co dělala na scéně, zdálo být snadné, všechny taneční kreace, kterých se se svým snad padesátičlenným týmem tanečníků zúčastnila, její gymnastika na laně zavěšeném nad hlavami diváků nebo herecké výkony v projekcích či na pódiu musely v přípravě zabrat dlouhé hodiny. Nesporně při nich byla nucena objevovat všechny své umělecké talenty.

Jeden by řekl, že dobrá příprava na tak velký koncert je přirozená. Disciplíny, kterým se Farna vedle zpěvu věnovala, ale mohla klidně obejít, protože by to i tak bylo dobré vystoupení.

Vystačila by totiž s bezmezným pěveckým talentem, který má. Třeba v písni Všechno, nebo nic nechala v závěru svůj hlas za doprovodu orchestru tak rozvibrovat, až z toho běhal mráz po zádech.

Zpěv zkrátka měla pod kontrolou. Mírně zahaproval, jen když byla dojatá, to se jí hlas trochu zatřásl, nebo když při zpívání ležela, což je obecně pro takovou činnost nepřirozená pozice.

Po vizuální stránce to bylo výpravné vystoupení. Obrovskému pódiu vévodily vysoké stěny sloužící jako projekční plochy či místa pro zpívání, dlouhé molo vedlo daleko mezi diváky, mezi bloky písniček při zpěvaččině převlékání byly promítány krátké filmy, v nichž představila svůj hudební život, a ten malý výlet na plochu přímo do davu, kde za doprovodu kytaristy Lukáše Chromka zazpívala písničku Lalalaj, vše nenápadně korunoval.

Do toho pravidelně dostávala prostor pyrotechnika, a když se ve druhé části programu konečně setmělo, i nápory světel.

Je naopak škoda, že se kapela i vokalisté poněkud ztráceli v konstrukci na velké scéně, kde měli své místo. S ohledem na to, kolik práce odvedli, to k nim bylo až neuctivé.

A kdyby se při zpívání písně Dobré ráno, milá, která je původně duet Farne se zesnulým Davidem Stypkou, objevila na projekčních plochách na nějaký čas jeho fotografie, jak ji tam při duetu Vzpomeneš si? měl zpěvák Mirai Navrátil, byla by to mnohem celistvější vzpomínka na dobrého kamaráda.

Přesto to byl set plný znamenitých písniček i výkonů zúčastněných, emocí a bezprostřednosti. Farna diváky provedla svým životem, v němž došla do svého ráje. Pozvala si k tomu řadu hostů, ať už přímo na pódium, nebo do projekcí, a oslavila tím své skvělé časy.

A že je v nových písních schopna spojit síly s mladými umělci, budiž dokladem, jak komplexní zpěvačka je.