Článek
Skončilo by to tak, kdyby neudeřilo. Vítězem kategorie zpěváků se totiž stal Václav Noid Bárta, chlapík, jenž na prvenství dosáhl po letech profesního úsilí a poletování z koncertních pódií na muzikálová jeviště, nadto jako člen nemainstreamové rockové party Dymytry, ve které ho vzhledem k tomu, že součástí jejího vystupování jsou masky na tváři, sotva kdo pozná.
Sesadil Marka Ztraceného, odsunul Vojtěch Dyka a stanul na nejvyšší pozici, aniž by to čekalo víc lidí, než by bylo zdrávo. Přinesl změnu, a tím večer výrazně zpestřil a snad i zachránil.
Ač je totiž snaha organizátorů patrná, není v jejich v silách vymyslet nic svižnějšího, než utahanou tří a půlhodinovou akci s nezdravou porcí reklam a bez nápadů, na které by se nezapomínalo.
Přes tyhle obvyklé výhrady se nicméně letos završila věc, ke které ceremoniál už několik let spěl. Totiž Háma a Sokol svou směsicí povedených fórků, mírných vulgarismů i nepovedených point dovedli České slavíky k pozitivně laděnému setkání muzikantů a lidí z branže, kteří v pohodě přijímají humor na svou adresu a čekají, jaký bude další vtip.
I díky tomu bylo možné ten dlouhatánský večer s řadou zívnutí přečkat, ba si ho třeba i užít.
