Hlavní obsah

Brněnský orchestr obcuje s literárními inspiracemi

Ansámbl Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se od svého vzniku zaměřuje na uvádění soudobé hudby, se letos nechává při výběru repertoáru inspirovat literaturou. Další koncert v sérii oBCOvání s dUCHEM, který se uskuteční 24. listopadu v brněnské Wannieck Gallery Na Vaňkovce, je inspirován díly absurdního dramatika Samuela Becketta.

Foto: BCO

Brno Contemporary Orchestra při oBCOvání S dUCHEM Jarryho

Článek

„Dramaturgie aktuální sezóny si pohrává s představou poslouchajících spisovatelů a spisovatelek, kteří svoji posluchačskou zkušenost vkládají přímo do svých textů. Literární texty obsahují konceptualizovaný zvuk či hudbu, tedy pojmy evokující určité znění, které zároveň představují instrukce k poslechu,“ vysvětlil ideu inspirace spisovateli dramaturg BCO Viktor Pantůček.

„Od začátku bylo zřejmé, že bude i koncert věnovaný Beckettovi, a od začátku jsem chtěl uvést nějakou verzi jeho rozhlasové hry Slova a hudba. Dal jsem přednost skladbě Ivana Fedeleho před Mortonem Feldmanem hlavně proto, že se v ní nezpívá. Při procházení partitury Fedeleho a při poslechu nahrávky jsem si představoval velký prázdný prostor a naštěstí to vyšlo ve Wannieck Gallery,“ dodal Pantůček.

Feldman však zazní v rámci večera také, uvedeno bude dílo Rothko Chapel pro smíšený sbor, violu, celestu a bicí nástroje inspirované malbami abstraktního expresionisty Marka Rothka, jimiž vyzdobil kapli.

„Feldman nemohl v dramaturgii chybět a když už tam byla bílá barva od Klause Langa (Weisse Farben), tak se nabízely monochromní obrazy v černé od Rothka jako projev nekonfesijní spirituality. To, že se Rothko otevření kaple ani Feldmanovy skladby nedožil, protože spáchal sebevraždu, rovněž souzní se ‚svobodou‘ či ‚nemožností‘ volby v Beckettových textech,“ řekl Pantůček Novinkám.

Kritérií však bylo více. „Vybíral jsem skladby, které nejsou ‚ukecané‘. Zatímco Beckett mistrně říká nic, vybrané skladby mistrně nic neříkají. Důležité byly též barevné konotace,“ uvedl. Zazní proto Der Gelbe Klang od sovětského skladatele Alfreda Schnittkeho, kterého inspiroval stejnojmenný obraz Vasilije Kandinského k napsání díla pro pantomimu, ansámbl, soprán a smíšený sbor. V Brně bude dílo uvedeno bez divadelní složky.

Ženštější prostřední část

„Prostřední část jsem potřeboval krapet živelnější a taky ženštější – takže guadeloupská skladatelka Alysa Regentová, která využívá cosi jako ‚zhudebněné city‘, byla jasnou volbou. Všechno se tak hezky propojilo do triády čas–tělo–duše. A pak konečně nastane ticho. Není to veselé, ale beckettovsky zábavné a vlastně dobrosrdečné,“ uvedl k volbě další skladby, v níž zpívá Irena Troupová.

Pantůček přitom přiznává, že vztah literatury a hudby vnímá jako složitý. Nemá rád, když se jedno přizpůsobuje druhému. Jak ale říká, „zrovna u Becketta dochází k ‚muzikalizaci‘ textu, dá se číst jako literatura i poslouchat jako hudba“.

Výběr článků

Načítám