Článek
Jaké to je hrát písně King Crimson z osmdesátých let bez jejich šéfa Roberta Frippa?
Je to jiné, ale nakonec se to ukázalo být vzrušující. Každý, kdo nás vidí, zaznamená, že si chvíle na pódiu užíváme. Těší nás být spolu, baví nás tato ikonická hudba, stejně tak jezdit s ní na různá místa.
Když jsem se však připojil k Beat, nevěděl jsem, jaké to bude. Bylo mi jasné, že velmi dobré, protože muzikanti jsou skvělí, ale nemám rád návraty k tomu, co jsem dělal dřív.
Pro mě je lepší, když procházím procesem růstu, když se to mění. I to je však s těmito muzikanty možné. Hlavně rytmika, já s basou a Danny Carey s bicími to dokážeme dost obměňovat, což mě baví.
Na festivaly přijedou Iron Maiden, Nick Cave, Sting, Moby, Twenty One Pilots, Lorde, Roxette i Lucie
Jaké to je hrát ty písně s kytaristou Stevem Vaiem?
Nikdy předtím jsem s ním nehrál, ale samozřejmě jsem ho znal a věděl, že je skvělý. Steve Vai našel svůj způsob, jak hrát party Roberta Frippa. Nehraje je jako on, hraje je jako Steve Vai a také je trochu obměňuje. Na scéně neuvidíte člověka, který se pokouší být Robertem Frippem, uvidíte Steva Vaie, který je Stevem Vaiem a ctí potřeby hudby.
Získávat nové zkušenosti je součástí muzikantského růstu a patří k nim hrát s dalšími lidmi. I s Dannym Careyem jsem předtím hrál jen trochu. Pro nás je to nová zkušenost. Je to skvělé.
Podle čeho jste vybírali písně, které budete hrát?
Zabralo to hodně času. Bylo to většinou na Adrianovi, ale s velkým slovem Steva Vaie. Zkoušeli jsme mnohem více věcí, než můžeme odehrát na koncertě. Adrian a Steve pak vybrali ty, které nám vycházely nejlépe. Pro Dannyho a mě nebyl problém hrát cokoli, ale oni hodně zapracovali na detailech kytarových partů.
Nehrajete ale jen písně King Crimson z počátku osmdesátých let…
Většinou hrajeme písně ze tří alb z té doby, až na jednu výjimku, o které nechci mluvit, protože je určená pro přídavek.
Může vaše hudba říct něco současnému publiku?
To je dobrá otázka, ale nejsem na to odborník. Analyzovat publikum a dopad hudby na něj vyžaduje odstup. Já jsem jedním z muzikantů, kteří jsou zaměření na to, co hrají. Nejsem dobrý v analyzování toho, jak hudba působí na lidi.
Hrajete jenom na basu, nebo i na Chapmanův stick, nástroj připomínající surfové prkno s nataženými strunami?
Používám i stick. V Beat na něj hraju mnohem více než na baskytaru, protože na začátku osmdesátých let, kdy King Crimson složili tento materiál, jsem k němu tíhl více.
Tehdy jsem hrál i na čtyřstrunnou baskytaru, a úplně stejnou mám i teď. Kromě ní ale využívám v některých kusech i pětistrunku. Hraju také na stejné klávesy jako v osmdesátých letech.
Přijdete i s novým materiálem?
Mnoho lidí se ptá, jestli se skupinou Beat pracujeme na novém albu. Neděláme, i když bychom rádi, ale ani jsme se o tom nebavili. S tímto druhem kapely je potíž, že každý je ještě v další skupině, takže je velmi těžké se dát dohromady alespoň pro turné, které jsme nakonec byli schopni připravit na toto léto.
Ale najít pak stejné množství času, abychom složili a nahráli album, je obtížné. Já jsem na turné se Stickmen. Danny Carey s Tool a Steve Vai hraje ze všech nejvíce, takže jsme si nenašli čas ani na to, abychom přemýšleli o rozvrhu. Jako fanoušek muziky doufám, že to uděláme, ale nevím, jestli k tomu dojde, nebo ne.
Komponujete stále?
Ano, když mám pauzy. Nicméně moc volna nemám. Jestliže jsem doma mezi turné více než den, dělám dvě věci.
Lidé mi posílají nahrávky pro svá alba s prosbou, abych k nim dohrál baskytaru. To miluji. Obvykle tak mám zásobu skladeb. A také pracuji na svém novém sólovém albu.
Baví vás pořád hrát naživo?
Ano, miluji hraní. V dubnu jsme měli ve Spojených státech nějakých dvacet třicet vystoupení. V květnu jsem vyrazil na turné se svým bratrem, s naší jazzovou kapelou Levin Brothers. A teď mířím s Beat do Evropy.
Jakmile to skončí, budu pořádat hudební tábor a pak zase koncertovat. Užívám si to. Doma jsem málo. Miluji koncertní turné, udržují mě stále mladého.
