Jana Uriel Kratochvílová: Všichni chtěli Kapradinu, naše další texty odmítali

… Leničko, dobrý den. Voláte a zrovna vyšlo sluníčko. To je krásné znamení. A jak vznikl náš název? Kdysi dávno. Maturovala jsem z latiny, čerpám i z ní, ze slova: illuminatio. Plus jsme žili dlouho v Anglii, kde je jeho význam podobný – osvícení. Pojí se i s největšími učenci, osvícenci, kteří dbali na vzdělání, bojovali s temnotou, nebáli se jí a říkali věci, kterým se těm neosvíceným nelíbily…

My jsme navíc se zmíněným slovem, směrem pracovali už v Anglii, kde jsme začali hrát naplno hard core. Už jsem byla Jana Pope, když vzniklo album Bohemian. Napsali jsme ho spolu s Pavlem. Vydal ho Polydor. Ale v Iluminati Jirky George Hrubeše jsem si říkala Heretyka.

Ale já jsem emigrovat nechtěla. Odjela jsem na hudební soutěž do Irska. Zpívala jsem tam song od Pavla Trnavského Demon Me. Obsadila jsem třetí místo a získala cenu publika a novinářů. Pak jsem odjela do Londýna. Najednou mi přátelé začali volat, proč jsem emigrovala… Za rok přijali v Irsku naši píseň I Feel Like Crying, zase jsme uspěli.

Pak přišel milionový kontrakt se zmíněným Polydorem, album Bohemian. Ovšem ani to nevyšlo. Naše cesty se rozdělily, chtěli po nás věci, které jsme nechtěli akceptovat. Hledali jsme pak způsob, jak v Anglii dělat umění po svém.

Vytvořili jsme několik alb s Pavlem Trnavským (Joy of Transformation nebo Immortality), později přišel hard core s našimi Illuminati. Měli jsme docela úspěch. Tím my myslím i Pavla Trnavského, který byl v Anglii od začátku téhle cesty se mnou. Jen v Československu jsem pro lidi zůstala spojená s Kapradinou (píseň V stínu kapradiny - pozn. red.).

Už jsem si zvykla… Ale dlouho jsem se tomu vyhýbala. No, ani jsem to roky v Anglii nemusela řešit. Když jsme se začali vracet do Česka, všichni po nás Kapradinu chtěli. Měli ji spojenou s mým chraplavým hlasem, odmítali naše další písničky, které vznikaly desítky let. Odmítali přijmout vývoj. Nechtěli slyšet ani nic z alba Bohemian (1986). Nepřijali hard core, naše další hudební styly spojené s naším duchovnem. Přitom venku jsme s tím slavili úspěchy. Pamatuju na soutěž v Tokiu, kde jsme vyhráli cenu diváků, to bylo ještě před mým odjezdem do Anglie… Nakonec jsem ale dala Kapradině šanci.

Jirka (do Anglie odešel v roce 1984 - pozn. red.) ji pro mě udělal v rockovém hávu. Podobně jsme přistoupili k dalšímu mému hitu, Copánky, kterým se taky říká Korálky, podle mého textu… Teď mě napadá, víte, že jsem si psala vždycky vlastní texty?

Neprošly. Třeba u Kapradin je tedy autorem textu Pavel Vrba. Já jsem ten svůj dát k písničce nemohla, nebyla jsem v těch jejich svazech. Oni měli prověřené, zavedené básníky. Nikdo kromě nich neměl šanci. Natož já, mladá holka, ze Zlína. Moje víla byla v Kapradinách rozhodně temnější než ta Vrbova.

Ano, lidé ji chtějí, už jsem ji zase přijala za svou. I když máme i další zajímavé skladby. Třeba Růží princezna je skvělá. Říkali, že to bude hit, nová Kapradina, jenže ji česká rádia nechtěla hrát. Stejně nehrála ani další naše písničky.

Tím, že tam sedí lidé starého světa. My ve své tvorbě, tím myslím zase Pavla a teď momentálně hlavně Jirku, přinášíme ten nový. Otevíráme lidem nové pravdy, dimenze, předáváme jim energii, která jim pomůže jít dál, pomůže překonat tenhle svět temnoty.

Pro nás je důležité ukázat lidem, že nemusí žít konzumně. Žijeme v době obrovských změn. Aby se lidé posunuli dál, musí otevřít nejen své mozky, ale také srdce… A ještě mě napadlo, všimněte si data koncertu, 21. června bude letní slunovrat. V Česku se moc neslaví, ovšem otevírá další, vyšší dimenze napojené mimo náš známý, obecně uznávaný svět. Všechno ten den bude vibrovat a my budeme hrát.

Mám-li nějak spočítat své písníčky, dvě třetiny našeho repertoáru budou české, třetina anglická. Ale přizvali jsme si i další spřízněné duše. Kapely, které to mají nastavené jako my: Witch Orchestra, Zputnik, Goats of Bohemia a Roxorm3n. A přijde i Ringo Čech. Což je takové překvapení. Neřeknu, co tam s námi bude dělat.