Hlavní obsah

Hronov v Písku a v čase moru

Novinky, Radmila Hrdinová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

HRONOV

První srpnový týden patří v Jiráskově rodišti Hronově divadelním ochotníkům. A to už celých 73 let, což vydá na jeden lidský život. Neznamená to ale, že by Jiráskův Hronov stárl, naopak, zdá se, že amatérské divadlo zažívá příliv nových sil.

Foto: Anna Kováčová
Článek

"Amatérských souborů opravdu v posledních letech přibývá, takže na Hronov vybíráme ze stále většího počtu inscenací. Na zhruba stovce krajských přehlídek bylo k vidění na 880 inscenací," potvrdil optimistický výhled organizační duch Jiráskova Hronova Milan Strotzer z pražské Artamy.

Převažuje činohra

Letošní hronovská přehlídka se dnešním dnem ocitá v polovině z celkového počtu 24 inscenací. Zatím měla převahu činohra, a to buď klasické látky v nejrůznějších adaptacích, nebo původní autorská tvorba, což je vždy nejžádanější artikl jak v amatérském, tak i profesionálním divadle.

I zde se však autoři často uchylují k jistotě osvědčené dramatické či prozaické předlohy, o čemž svědčila například Boccaciovská inspirace Mor Karla Tachovského, v níž soubor z Karlových Varů v renesančním kostýmu hrál o možnosti řešit mezní situaci smrtelného nebezpečí únikem do rozverných lidských příběhů. Podobně existenciální otázku kladla i dramatizace románu japonského prozaika Abe Kóbó Žena v písku, známého i z filmového zpracování z 60. let.

Hosté z Německa a dosavadní vrcholy

Soubor z německého Lörrachu hrál příběh o muži uvězněném na dně písečné jámy jednoduchými prostředky v nápadité divadelní stylizaci a především s čitelným tématem - člověk se může ocitnout v situaci, která ho donutí zásadně přehodnotit celý dosavadní život. Neustále tiše tekoucí písek jakoby rušil plynutí času, který určuje život člověka v moderní civilizaci, a obracel jeho zrak dovnitř, nutil ho klást si otázky, které racionálně uvažující mozek normálně vytěsňuje.

K dosavadním vrcholům první poloviny letošního Jiráskova Hronova počítám kromě Ženy v písku dosud jedinou loutkářskou inscenaci, Kouzelnej mlejn plzeňského Střípku, který s velkou chutí, loutkářským vtipem i dobře naladěnou kapelou sehrál mírně necudné mlynářské příhody pro radost především těch větších diváků.

Potěšili i Černí šviháci z Kostelce nad Orlicí se hrou Josefa Tejkla Amatéři, která svým drsně a černě laděným funebráckým humorem jakoby byla českou variantou anglické skupiny Spy Monkey, jež loni s podobnou tématikou okouzlila publikum mezinárodní profesionální přehlídky Divadlo v Plzni.

Co přinese druhá půlka

Do konce týdne se v Hronově kromě českých souborů představí i hosté z Maďarska, Slovenska a Litvy. Ve 12 seminářích pracuje pod vedením renomovaných lektorů na 250 adeptů divadelního umění, o divadle se do noci (a někdy i do rána) diskutuje ať už v oficiálních klubech nebo v hronovských hospůdkách a ulicích. Hronov zkrátka žije divadlem horko nehorko.

Související témata:

Výběr článků

Načítám