Hořící žirafa, zebra i lidské ostatky. V Praze vystavuje norský fotograf Christian Houge

Ve světě znají Christiana Hougeho díky technicky precizní fotografii zaměřující se na vztah mezi člověkem a přírodou. V jeho práci se opakují motivy lidského ega, konzumní společnosti, identity a posledních zbytků naší nedotčené přírody.

Vystavoval v galeriích a muzeích v rodném Norsku a také v USA, Anglii, Francii, Švédsku a Číně. Do Česka zavítal vůbec poprvé, a to s výstavou Temple of Light, která kombinuje jeho dva poslední fotografické cykly.

Na sérii Residence of Impermanence umělec pracoval více než osm let. Houge věnoval nezanedbatelnou finanční částku sbírání vycpaných zvířat, často vzácných loveckých trofejí, včetně exotických žiraf nebo zeber. Poté je rituálně zapálil.

„Oheň je velmi symbolický element, byl začátkem naší revoluce, byl symbolikou náboženství a mytologie. Byl vnímán jako něco velmi destruktivního, ale zároveň také jako životní síla. V  této sérii ničí zvířata, která byla v limbu téměř 90 let a ten plamen se na nich velmi podepsal, “ sdělil Novinkám sám fotograf Christian Houge.

Na fotografiích nejčastěji zachycuje, jak vycpaniny pohlcují plameny, ale také co z nich žár zanechal. Důležitou součástí kompozice obrazů je jejich pozadí. Jedná se o tradiční viktoriánské tapety, znázorňující historické velmoci a šíření vlivu.

Christian Houge tak poukazuje na neukojitelnou chuť člověka dobývat přírodu, jeho roli při vymírání druhů a lidskou slepotu k chápání vlastního místa na světě.

V roce 2021 získala tato série devět nominací na cenu Prix Pictet s tématem Oheň. Jedná se o mezinárodní ocenění za zvláštní přínos fotografie pro udržitelný rozvoj.

Plameny, popel a lidská síla jsou součástí také nejnovějšího Hougeho fotografického cyklu Vanitas.

Fotograf pracuje s pravými lidskými lebkami, které byly využívány pro lékařské účely, vadnoucími květy nebo hnijícím ovocem. Zdůrazňuje naši smrtelnost, pomíjivost života a tabuizovanou roli smrti ve „vyspělé“ společnosti. Zátiší odkazuje na jeden ze základních uměleckých motivů – latinské memento mori – v překladu „pamatuj na smrt“.

„Zátiší Vanitas neměla působit pochmurně, ale spíše připomínat, že je třeba žít uvědoměle,“ říká norský fotograf a dodává: „V mé vlastní kultuře se z mluvení o smrti stalo tak trochu tabu, což mě fascinuje. Vytvořením této série se přibližuji svým vlastním myšlenkám o smrti i vděčnosti za život.“

Při bližším seznámení s jeho tvorbou jsem si začal pokládat zásadní otázky o smyslu a směřování lidské existence, a tak jsem se rozhodl, že tato pomyslná dvířka k sebepoznávání pomohu pootevřít i vnímavým návštěvníkům u nás," komentuje Oldřich Hejtmánek, ředitel Bold Gallery.

Oba cykly spojené elementem ohně, kterému jsou vydány napospas vzácné vycpaniny či lidské ostatky, se společně potkávají v pomyslném Chrámu světla, výstavě Temple of Light, která vznikla speciálně pro pražskou Bold Gallery. Výstava bude k vidění do 20. listopadu 2022.