Hlavní obsah

Herec Lukáš Hejlík: Ve čtyřiceti letech získávám filmové zkušenosti

31. 7. 2020, 13:54
Právo, Věra Míšková

Vysoký úspěšný fešák. Takové bylo zadání pro postavu Igora, soka Jiřího Mádla ve filmu Deníček moderního fotra, který natáčí režisér Jan Haluza. Lukáš Hejlík takovému zadání odpovídá přesně, a ještě se hezky směje. To zjistili už diváci seriálů Ošklivka Katka, Ordinace v růžové zahradě či Terapie.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Lukáš Hejlík při natáčení Deníčku moderního fotra.

Článek

Od té doby, co jste skončil v Ordinaci v růžové zahradě 2, jsme vás v televizi ani na plátně prakticky neviděli. Co vás přivedlo do Deníčku moderního fotra?

Je pravda, že před šesti lety jsem si myslel, že už vůbec točit nebudu, a zařídil jsem se tak, abych na nabídky nemusel čekat. Je to hezká práce, vážím si jí. Jsem bývalý přítel Nataši, tedy Terezy Ramby, a snažím se ji získat zpátky i s jejím dítětem.

Vlastně ve čtyřiceti letech získávám filmové zkušenosti, protože až na jednu dávnou roli jsem hrál jen v seriálech. Baví mě sledovat Jirku Mádla, který je zkušený herec.

Zato máte bohaté zkušenosti se svým projektem scénického čtení Listování. Jak se vám daří po koronavirové pauze?

Vystupuju s ním zase už od 19. května a mám radost, protože chodí mnohem víc lidí než před karanténou. Myslím, že na to budeme dlouho vzpomínat. Máme výhodu v tom, že je to komorní záležitost, takže často hrajeme třeba na dvorku kavárny. Ale jestli se dřív dovnitř kavárny vešlo devadesát lidí, tak teď jich je na dvorku sto čtyřicet. Je to tak v devadesáti procentech představení. Loni v červnu jsem tolik lidí nepřilákal.

Co právě inscenujete?

Jmenuje se to Bitevní pole, knihu napsal belgický autor Jerome Colin a je o čtyřicátníkovi v krizi středního věku. Bojuje se svým pubertálním děckem a také trochu, teda vlastně docela dost, se svou ženu a svým životem. Myslel jsem, že to bude sakra vážné drama, taková čtyřicátnická tiráda. Ale lidé se hodně smějí. Jsem opravdu překvapený, jak moc. A zvlášť ti, kteří to mají za sebou.

A ještě hrajeme humoristickou knížku Špeky od autora Červeného trpaslíka Roba Granta. Vypráví o tom, jak těžký život mají tlusťoši, a někdy i ti ostatní. Rob Grant měl přiletět, chtěli jsme ho vzít na Colours of Ostrava. Nakonec, když to dobře dopadne, přijede v září.

Kromě toho jste autorem Gastromapy, píšete o jídle a restauracích...

Já byl vždycky ten, kdo musí dělat víc věcí najednou. Asi je to diagnóza. Čtyři roky jsem prožil v Ordinaci v růžové zahradě, a když jsem se pak sám sebe zeptal, jestli tam chci zestárnout, odpověděl jsem si, že ne.

Producenta filmu Deníček moderního fotra znám mimochodem z gastronomických věcí. Režisér si mě do filmu vybral na základě Terapie, ale z Ordinace mě zná také. A teď mi tu všichni členové štábu říkají, kde byli, co jedli a jaké to bylo. Ale takhle jsem si to nastavil sám.

Reklama

Výběr článků