Hlavní obsah

Gabriela Beňačková a Jakub Hrůša dostali Cenu Antonína Dvořáka

Právo, Radmila Hrdinová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Operní pěvkyně Gabriela Beňačková a dirigent Jakub Hrůša převzali ve středu večer v pražském Rudolfinu Cenu Antonína Dvořáka, udělovanou od roku 2009 Akademií klasické hudby za dlouholetou propagaci české hudby doma i v zahraničí.

Foto: Petra Hajská

Gabriela Beňačková a Jakub Hrůša s Cenou Antonína Dvořáka.

Článek

Stalo se tak během koncertu Jarní hvězdy České filharmonie III, který dirigoval hlavní hostující dirigent tohoto tělesa Jakub Hrůša. Vysílala ho Česká televize na programu ČT art.

Gabriela Beňačková získala ocenění již v roce 2019, ale kvůli koronavirovým omezením jí dosud nemohlo být předáno.

„Během své zářné kariéry dokázala oslovit miliony posluchačů nejen na koncertních pódiích a v operních domech, ale i prostřednictvím gramofonových, rozhlasových i televizních nahrávek. Ztvárnila hlavní postavy oper českých skladatelů, zejména Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka po celém světě,“ uvedl při předávání ceny Gabriele Beňačkové Jan Simon, předseda Rady akademiků, jež o ceně rozhoduje.

Cenu, jež má podobu skleněného violoncella a kterou navrhl akademický architekt Jiří Pelcl, předával spolu s generálním ředitelem České filharmonie Davidem Marečkem.

„Patřilo by se poděkovat nahoru do uměleckého nebe Antonínu Dvořákovi za to, že si vzpomněl na nás, na zpěváky, a zkomponoval nám tak nádhernou plejádu písní, oratorií a oper, které jsem s radostí prezentovala po celém světě. O půlku téhle nádherné ceny se proto dělím s Antonínem Dvořákem,“ uvedla po převzetí ceny Gabriela Beňačková.

Neúnavný propagátor

Jakub Hrůša získal cenu za rok 2020 jako neúnavný propagátor české hudby, kterou šíří jak ve svém působení coby šéfdirigent Bamberských symfoniků, tak i při svém hostování u řady dalších světových orchestrů, jakými jsou Vídeňští či Berlínští filharmonikové, lipský Gewandhausorchester, amsterdamský Královský orchestr Concertgebouw či Newyorská filharmonie.

Věnuje se i nahrávání děl českých skladatelů, mimo jiné díla Dvořákova zetě Josefa Suka právě s Českou filharmonií.

„Každá cena je krásná, ale tahle je cennější těmi, kdo ji přede mnou v minulosti získali. Není jich mnoho, ale jsou to ti nejkrásnější umělci, jaké si dovedu představit, v čele s paní Gabrielou Beňačkovou, mou celoživotní hudební inspirací,“ řekl Hrůša o ceně, kterou před ním získal například i jeho učitel a velký vzor, dirigent Jiří Bělohlávek.

Česká filharmonie, která je sama rovněž nositelem Ceny Antonína Dvořáka, uvedla pod taktovkou Jakuba Hrůši ještě před předáním cen Třetí houslový koncert h moll op. 61 francouzského skladatele Camilla Saint-Saënse. Jako sólistka se poprvé s Českou filharmonií představila gruzínská houslistka Lisa Batiashvili, která potvrdila své světové renomé krásným přednesem, nepostrádajícím lyriku, něhu, zpěvnost i patřičnou razanci.

Ve druhé části koncertu pak v podání České filharmonie zazněly Brahmsovy Variace na téma Josepha Haydna op. 56a a Dvořákovy Symfonické variace op. 78. Precizní, hudebně dokonale prožité provedení obou děl, jejichž vznik dělí pouhé čtyři roky, nabídl zajímavé srovnání variačního umění obou skladatelů.

Koncertem provedl diváky u televizních přijímačů z prázdného hlediště Dvořákovy síně moderátor Marek Eben, který o pauze vedl rozhovor s Jakubem Hrůšou, v němž se dirigent vyznal především ze svého vztahu k Antonínu Dvořákovi.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám