Článek
Expozice je současně připomínkou sedmdesáti let existence Galerie Františka Kavána, která je součástí muzea. Nejlepší díla z její sbírky, spolu s obrazy soukromých vlastníků či z kolekcí jiných muzeí a galerií, jsou nyní k vidění v šesti sálech jilemnického zámku až do 14. března.
„Vystaveny jsou malby, kresby, exlibris a další předměty, včetně básní, dopisů a fotografií,“ upozornil vedoucí muzea David Ulrych, který spolu se svým předchůdcem Janem Luštincem a historikem umění Michaelem Zachařem výstavu připravil.
A dodal, že zatímco ještě v šedesátých letech byl Kaván vnímán jako realistický krajinář, dnes je jeho obraz plastičtější. Proměny jeho témat souvisejí i se skutečností, že za svého života často měnil místa pobytu. V nich pak hledal nové náměty i vnitřní souznění s přírodou.
„S přírodou je Kavánova tvorba úzce spojena. Vedle rodných Krkonoš a Podkrkonoší maloval v Českém ráji, Železných horách, na Třeboňsku nebo ve Žďárských vrších. Jeho výtvarný vývoj přitom nebyl přímočarý,“ upozornil velký znalec Kavánova díla Jan Luštinec. A zdůraznil význam rozmanitosti, na kterou kolekce odkazuje.
„Ne jednotlivé obrazy, ale až celý vystavený soubor vypovídá o umělci, jeho vývoji, pocitech,“ dodal Luštinec.
Prakticky každé z Kavánových děl má svůj příběh. Ať už se týká jeho vzniku nebo osudu. Na výstavě návštěvníci například uvidí obraz Na vrcholu Kotle z roku 1891, mnoho dekád zapomenutý, považovaný za ztracený. „Existovala jen fotografie. A najednou se objevil v soukromé sbírce,“ upozornil třetí ze spoluautorů Michael Zachař.
„Náhody jsou někdy tak nápadné, že to ani nemůže být náhoda. Například špičkový obraz Na staré hoře. Přišla mi tehdy do ruky malá, nekvalitní fotografie, jestli ten obraz nechceme. Upoutal mě rok 1893, což je období řady kvalitních Kavánových děl. Jel jsem se podívat a zjistil jsem, že jde o nádherné plátno,“ zavzpomínal Luštinec.
A ještě upřesnil, že obraz kdysi patřil slovenskému básníkovi Janku Jesenskému a muzeum ho zakoupilo od sto dvouleté ženy z Bratislavy.
Otevření výstavy doprovodilo vydání publikace František Kaván – Sedmdesát let v galerii Krkonošského muzea v Jilemnici, která představuje sedmdesát umělcových obrazů.
K umění tíhl už od studií
Už během studií na gymnáziu v Hradci Králové jej zaujala díla Antonína Chittussiho a Julia Mařáka. V letech 1889–1896 studoval v Mařákově krajinářském ateliéru na pražské akademii, kde se setkal s řadou později významných českých malířů.
Ke Krkonoším se opakovaně vracel a právě zde vytvořil mnoho svých zásadních děl. V roce 1893, kdy získal stipendium Josefa Hlávky, například místo obvyklé zahraniční cesty zamířil do rodných Krkonoš.
O rok později vznikl slavný Podmrak, který byl později oceněn zlatou medailí na Světové výstavě v Paříži v roce 1900. Kaván po sobě zanechal rozsáhlé dílo. Známých je více než 2 000 obrazů a jeho práce jsou dodnes vyhledávány muzei, galeriemi i soukromými sběrateli.
