Článek
FILMY SEKCE JINÝ POHLED
| Avanim | Avanim |
| Izrael, Francie, 2004 | 110 min. |
| Režie: Raphaël Nadjari | |
| Michale Shemiová bydlí v Tel Avivu, je vdaná, má malé dítě a pracuje v otcově firmě, ale život v ortodoxní židovské rodině plné zákazů jí připadá jako vězení. Jen nakrátko nachazí útěchu v náručí milence. | |
| Raphaël Nadjari narozený v Marseille svůj zatím poslední film Nadjari natočil v Izraeli Svůj debut The Shade natočil v roce 1999 v New Yorku (film byl vybrán pro MFF v Cannes). Druhý snímek s názvem I Am Josh Polonski´s Brother (2001), měl premiéru v Berlíně na Fóru mladého filmu. Newyorskou trilogii završil snímek Apartment #5C (2002) prezentovaný v Cannes. | |
| CQ2 | CQ2 (seek you too) |
| Francie, 2004 | 100 min. |
| Režie: Carole Laure | |
| Sedmnáctiletá Rachel nachází nový smysl života díky modernímu tanci. Instinktivně ně totiž následuje tanečnici Jeanne, která je ochotna i schopna pomoci jí tak, aby dala podobu svým pochybnostem, depresím i nadějím. | |
| Carole Laureová hrála ve 40 filmech. Její celovečerní scenáristický a režijní debut Marie a její synové (2002), v němž si zahrála hlavní roli, byl uveden loni na MFF v Karlových Varech. | |
| Divočáci z předměstí | I cinghiali di Portici |
| Itálie, 2003 | 85 min. |
| Režie: Diego Olivares | |
| Neorealistický pohled na život v nápravném zařízení pro mladistvé v dnešní Itálii. Film je natočen dokumentaristickou metodou. Představitelé v něm vesměs hrají sami sebe. Film je debutem režiséra. | |
| Donau, Dunaj, Duna, Dunav, Dunarea | Donau, Dunaj, Duna, Dunav, Dunarea |
| Rakousko, 2003 | 89 min. |
| Režie: Goran Rebić | |
| Téměř odysseovské vyprávění o lodi, jejíž jméno je obsaženo v titulu nevšedního snímku Gorana Rebiće, zachycuje osudy čtyř členů posádky a trojice pasažérů během plavby po Dunaji z Vídně až k ústí do Černého moře. Tak jako válka poznamenala města na břehu v Srbsku a Chorvatsku, tak minulost poznamenává úděl protagonistů. | |
| Rebić začínal jako dokumentarista. Hraným debutem bylo rodinné drama Jugofilm (1996), uvedené na MFF v Karlových Varech 1997. | |
| Horempádem | 2 ryk og en aflevering |
| Dánsko, 2003 | 95 min. |
| Režie: Aage Rais-Nordentoft | |
| Film o nejdůležitějších věcech v životě tří dánských teenagerů - o fotbalu, dívkách a kamarádství. | |
| Celovečerním hraným debutem Aage Rais-Nordentofta je film pro děti Anton (1996). Film Horempádem je jeho třetím hraným filmem. Natočil i dokumentární drama o dospívajících Tser og drengerve (1998) a dokument Operation Bilka (2002) o dánských vojácích v jednotkách Spojených národů na Balkáně. | |
| Chlapec k pomilování | Love That Boy |
| Kanada, 2003 | 85 min. |
| Režie: Andrea Dorfman | |
| Phoebe je zvídavá premiantka, která jde svým spolužačkám na vysoké značně na nervy. Její seznam je plný zájmových činností, ale na to nejdůležitější zapomíná - na lásku. A když se konečně zamiluje, má to jedinou vadu. Jejímu Fraserovi je teprve čtrnáct. | |
| Andrea Dorfmanová režírovala vlastní krátké experimentální snímky. V roce 1998 debutovala středometrážním titulem Swerve. Pak režírovala dokumentární drama Nine. Svůj první celovečerní film Parsley Days natočila v roce 2000. | |
| Chokher Bali | Chokher Bali |
| Indie, 2003 | 145 min. |
| Režie: Rituparno Ghosh | |
| Mladá vdova Binodini přichází do bohaté kalkatské rodiny, kde se setkává s lehkomyslným Mahendrou, s jeho naivní ženou Ašalatou a s rodinným přítelem Beharim. Odmítá přijmout tradiční vdovský úděl, čímž spustí osudovou hru. Snímek, odehrávající se v Bengálsku v letech 1902 až 1905, je již druhá adaptace románu R. Thákura. | |
| Rituparno Ghosh během dvanácti let natočil deset celovečerních snímků, v nichž se věnuje převážně ženským hrdinkám a rodinným problémům. Již dvakrát se jeho díla objevila v Karlových Varech: v roce 1998 byl v soutěži uveden snímek Dahan (Oheň, 1997) a v roce 2000 v sekci Jiný pohled film Bariwali (Paní domu, 1999). | |
| Chuť čaje | Cha no aji |
| Japonsko, 2003 | 143 min. |
| Režie: Katsuhito Ishii | |
| To, že se každodenní existence rodiny Harunových odvíjí v lásce a poklidu, vůbec neznamená, že je nudná. Skutečnost a představy se v jejím životě mísí s opojnou lehkostí vůní stoupajících z čajového šálku. Co si rodina počne, když si strýc - úspěšný autor "manga" příběhů - přeje k narozeninám něco zvláštního? | |
| Kacuhito Išiise pohybuje mezi hraným a animovaným filmem. Spolupracoval na animované sekvenci Tarantinova snímku Kill Bill. Pro animované vstupy ve filmu Cha no aji (Chuť čaje) využil služeb Takešiho Koikea, který se podílel na Animatrixu. V roce 1994 režíroval svůj celovečerní debut A Samehada otoko to momodžiri onna (Shark Skin Man and Peach Hip Girl, 1998), inspirovaný manga komiksem. | |
| Jedeme dál | Keep on Rockin´ |
| Japonsko, 2003 | 109 min. |
| Režie: Kazuyuki Morosawa | |
| Eiji je rockový zpěvák, ale jeho kapela stagnuje, až nakonec přijde o smlouvu. Slávou zhýčkaný mladík se vrací k rodičům a zjišťuje, že jeho otec umírá a rodinná továrnička je na zavření. Setkání se smrtí v něm probudí novou touhu skládat a také se musí rozhodnout, co chce dělat dál. | |
| Let naslepo | Blind Flight |
| Velká Británie, 2003 | 92 min. |
| Režie: John Furse | |
| Příběh natočený podle skutečné události. Roku 1986 byl v Libanonu muslimskými fundamentalisty unesen irský učitel angličtiny Brian Keenan a na svobodu byl propuštěn až téměř po pěti letech věznění. | |
| Let naslepo je prvním hraným filmem Johna Furseho, který se věnuje především dokumentům a od roku 1990 také psaní scénářů. | |
| Míjení | Lu Cheng |
| Čína, 2004 | 112 min. |
| Režie: Lu Cheng | |
| Cesty jsou čínskou variantou road-movie a putování dvojice mladých lidí je pro režiséra příležitost sestavit z početných úlomků a detailů skutečnosti působivý portrét dnešní Číny. Film, který byl uveden mimo soutěž v Cannes, je celovečerním debutem režiséra. | |
| Na jih od mraků | Au sud des nuages |
| Francie, 2003 | 78 min. |
| Režie: Jean-François Amiguet | |
| Elegické road movie o starém farmáři ze švýcarských hor a o jeho výletu do Číny. Parta horalů vyráží každý rok na "pánskou jízdu", která bude letos mimořádně dlouhá. Jeden z nich totiž přišel s nápadem vydat se vlakem přes Berlín, Moskvu a Ulánbátar až do čínského Pekingu. Cena poroty mladých na MFF v Locarnu 2003. | |
| Jean-François Amiguet je etablovaný režisér a scenárista, který natočil filmy Alexandre (1983, scénář, režie, produkce), La Méridienne (Polední siesta, 1988; scénář a režie) a L'Ecrivain public (Veřejný písař, 1993, scénář a režie). | |
| Národ bez žen | Matrubhoomi |
| Indie, Francie, 2003 | 98 min. |
| Režie: Manish Jha | |
| Šokující informace o drastickém poklesu ženské populace v Indii vinou vražd novorozených holčiček, které jsou pro tradiční společnost přítěží, se stala základem hořce ironické vize venkovské společnosti, která se musí obejít prakticky bez žen. Svatba dívky Kalki s pěticí bratrů nevrací životu přirozený řád, ale naopak rozpoutá orgie násilí a ponižování. Film získal v loňském roce Cenu diváků v Soluni a Cenu FIPRESCI v Benátkách. Jde o celovečerní debut režiséra. | |
| Padlí andělé | Falling Angels |
| Kanada, 2003 | 101 min. |
| Režie: Scott Smith | |
| Příběh rodiny Fieldových se odehrává v 60. letech minulého století. Otec je tyran, který terorizuje nejen svou ženu, jež už dávno všechno vzdala, ale hlavně své tři dcery. Lou, Sandy a Norma se každá po svém snaží vymanit z nefungující rodiny, poznamenané dávnou tragédií. | |
| Falling Angels je druhý hraný film Scotta Smithe. Jeho hraný debut Rollercoaster (1999) byl oceněn jako nejpopulárnější kanadský film na festivalu ve Vancouveru. | |
| Příběh o uplakaném velbloudovi | Die Geschichte vom weinenden Kamel |
| Německo, Mongolsko, 2003 | 91 min. |
| Režie: Byambasuren Davaa, Luigi Falorni | |
| Je jaro a rodina mongolských pastevců kočujících v poušti Gobi očekává přírůstek do stáda velbloudů. Mládě při porodu téměř zahyne a protože je to albín, samice jej nechce přijmout a krmit. Jedinou nadějí na přežití je starobylý hudební rituál. Snímek dostal Bavorskou filmovou cenu 2004 za nejlepší dokument. | |
| Salto do života | Somersault |
| Austrálie, 2004 | 106 min. |
| Režie: Cate Shortland | |
| Dospívání zdaleka nemusí být nejkrásnějším údobím života. Šestnáctiletá Australanka Heidi se o tom přesvědčuje na každém kroku, když se rozhodne, že podstatné životní hodnoty bude hledat docela sama. Jde o celovečerní debut režisérky, jejíž všechny čtyři krátkometrážní dokumenty dostaly ceny. | |
| Sněhové vločky | Danehaye rize barf |
| Írán, 2003 | 75 min. |
| Režie: Ali-Reza Amini | |
| Nedaleko opuštěného lomu žijí v polorozpadlém domku dva osamělí muži, jejichž svět tvoří ty nejjednodušší a nejprostší věci - nalezený psík, silueta ženy na vzdálené cestě či sněhové vločky, které se tiše snášejí k zemi. Film dostal Zvláštní uznání na MFF v Locarnu 2003. | |
| Sněhové vločky je druhým celovečerním filmem Aminiho, který natočil na dvacet dokumentů a krátkých filmů. Jeho hraný režijní debut Letters in the Wind (2002) vyprávěl o životě vojáků na íránských hranicích. | |
| Střelci a neviňátka | Cowboys and Angels |
| Irsko, Německo, 2003 | 90 min. |
| Režie: David Gleeson | |
| Dvacetiletý Ir Shane Butler, který má výrazné malířské nadání, se přestěhuje do Limericku, kde je umělecká škola. Bydlí v podnájmu s Vincentem Cusackem a stanou se z nich nerozluční kamarádi. Shane se zamiluje do půvabné Gemmy, zaplete se do obchodu s drogami, ale včas si uvědomí, čeho chce v životě skutečně dosáhnout. Jde o celovečerní debut režiséra, který natočil řadu krátkých snímků. | |
| Šílenství lásky | Amorfú |
| Itálie, 2003 | 90 min. |
| Režie: Emanuela Piovano | |
| Mladá lékařka psychiatrické kliniky prožívá zvláštní vztah s jedním z pacientů. | |
| Emanuela Piovanová patří ke skupině avantgardních italských filmových autorů, kteří založili Turínskou školu, v jejímž rámci realizovala několik videofilmů. Zabývá se v nich převážně problematikou ženy a jejích omezení. Před Šílenstvím lásky natočila snímky Le rose blu (Modré růže, 1989), L'aria in testa (Vzduch v hlavě, 1992), a Le complici (Spiklenkyně, 1998). | |
| To druhé | L' Autre |
| Francie, Švýcarsko, 2003 | 87 min. |
| Režie: Benoit Mariage | |
| Claire je těhotná, ale když zjistí, že čeká dvojčata, situaci psychicky nezvládne. Podrobí se zákroku, který však poznamená její doposud šťastné manželství. Cena SIGNIS a Zvláštní cena poroty na MFF v Amiensu 2003. | |
| Benoît Mariage první hraný snímek Les convoyeurs attendent (Poštovní holubi čekají) natočil v roce 1999. Film byl nominován na Césara a promítán na MFF Karlovy Vary 1999. Předtím natočil celou řadu dokumentů. | |
| Únik | L' Esquive |
| Francie, 2003 | 117 min. |
| Režie: Abdellatif Kechiche | |
| Patnáctiletý Krimo žije jako jiné rodiny arabských přistěhovalců na pařížském předměstí a jeho život nemá žádnou perspektivu. Díky spolužačce Lydii však poznává svět divadla a zároveň prožívá svou první lásku. Život na předměstí je ale tvrdý a oboustranná etnická nevraživost je tu na denním pořádku. Problémem nejsou jen bitky gangů, ale také vynucené sňatky. | |
| Scenárista a režisér Abdellatif Kechiche začínal v roce 1984 jako herec. Jako režisér debutoval filmem La faute Voltaire (2001), L'esquive je jeho druhý celovečerní titul." | |
| Vzpomínky na vraždu | Sarinui chueok |
| Korea, 2003 | 127 min. |
| Režie: Bong Joon-ho | |
| V jihokorejském městečku Hwa-Sung došlo v letech 1986 - 1991 k sérii brutálních znásilnění a vražd. Vrah deseti žen nebyl nikdy dopaden, přestože v průběhu vyšetřování bylo zadrženo tři sta podezřelých a do pátrání se kromě týmu kriminalistů postupně zapojilo na 300 000 policistů. K případu, který dlouho děsil korejskou veřejnost, se po letech vrátili filmaři. | |
| Bong Joon-Ho debutoval v roce 1999 hraným filmem Pes, který štěká, nekouše, který byl uveden v rámci retrospektivy Nový korejský film v Karlových Varech v roce 2001. | |
| Wild Side | Wild Side |
| Francie, Belgie, Velká Británie, 2003 | 94 min. |
| Režie: Sébastien Lifshitz | |
| Příběh tří postav na okraji společnosti, jaké tvoří současný kolorit života velkoměst. Stéphanie je dvaatřicetiletá transsexuální prostitutka. Svou malou garsonku v Paříži sdílí se svým milencem Jamelem a Michailem, nelegálním ruským imigrantem. Jednoho dne je nečekaně nucena změnit prostředí. Na letošním MFF v Berlíně film získal Cenu Manfreda Salzbergera a Cenu Teddy. | |
| Sébastien Lifshitz uspěl na mezinárodní scéně romantickým příběhem Presque rien (2000, uveden na 40 festivalech). Dále natočil filmy La traversée (2001) a Wild Side (2003). | |
| Whisky | Whisky |
| Urugvay, Argentina, Španělsko, Německo, 2004 | 95 min. |
| Režie: Juan Pablo Rebella, Pablo Stoll | |
| Tři staří, navzájem si cizí lidé přijmou na několik dní pravidla hry na rodinu a dostávají se tak do humorně absurdních situací, autory zpracovaných s pochopením a soucitem. Film získal na letošním MFF v Cannes Cenu FIPRESCI a Cenu poroty sekce Jiný pohled. | |
| Juan Pablo Rebella a Pablo Stoll se seznámili na univerzitě v Montevideu. Společně napsali a natočili animovaný seriál s názvem El service. V roce 2001 ve vlastní produkci s minimálními náklady realizovali film 25 wattů, oceněný na mnoha festivalech a promítaný v sekci Fórum nezávislých na MFF KV v roce 2001. Jejich další snímek Whisky slavil letos úspěch v Cannes. | |
| Země a popel | Khakestar-o-khak |
| Francie, Afganistán, 2004 | 110 min. |
| Režie: Atiq Rahimi | |
| Putování starce a jeho malého vnuka pustou, ale nádherně fotogenickou krajinou severního Afghánistánu, rozvráceného a zničeného válkami, jež trvaly 23 let a dosud neskončily. | |
| Atiq Rahimi odešel v roce 1984 do Pákistánu a poté získal politický azyl ve Francii. V letech 1992 až 1995 natočil pro francouzskou televizi několik dokumentů. Svůj první román Terre et cendres (Země a popel), který byl v roce 2000 vřele přijat francouzskou kritikou, autor přenesl na plátno. | |
| Život potom | Afterlife |
| Velká Británie, 2003 | 104 min. |
| Režie: Alison Peebles | |
| Kenny Brogan natáčí reportáž, která by mu mohla přinést velký profesionální úspěch, a proto se mu vůbec nehodí matčina žádost, aby si na pár dní vzal na starost svou retardovanou sestru Robertu. Kenny nemá chuť dělat dívce chůvu a matka musí řešit otázku, co bude dál. Jde o celovečerní debut režisérky, který získal Cenu diváků na loňském edinburgském filmovém festivalu. | |
| Žízeň | Atash |
| Izrael, Palestina, 2004 | 110 min. |
| Režie: Tawfik Abu Wael | |
| Abu Shukri už deset let obývá primitivní usedlost ve vyprahlém údolí, kde s manželkou, dvěma dcerami a synem našel obživu jako uhlíř. Když chce zavést do domu vodovod, mimoděk dá frustrovaným dětem signál, že věci nemusejí být stále stejné a že se mohou změnit. | |
| Tawfik Abu Wael v roce 2001 realizoval hodinový dokument Waiting for Salleh El-din, který zaujal na festivalu v Tel Avivu a na mezinárodních festivalech v Mnichově, Montecatini a v Paříži. Jeho zatím poslední film Žízeň byl uveden v Mezinárodním týdnu kritiky letošního MFF v Cannes, kde získal cenu FIPRESCI. | |