Zemřel herec Björn Andrésen

Andrésen v adaptaci stejnojmenné novely z pera Thomase Manna ztvárnil Tadzia, krásného mladíka, jímž je fascinován stárnoucí skladatel. Režisér ho tehdy označil za nejkrásnějšího chlapce na světě. Kompliment se však pro Andrésena stal spíše břemenem než poctou. Přídomek mu zůstal po celý život a ovlivnil jeho následnou uměleckou dráhu.

Björn Andrésen se narodil v roce 1955 ve Stockholmu. Když mu bylo deset let, jeho matka spáchala sebevraždu. Chlapce poté vychovávala babička, která jej podporovala v herectví a modelingu, protože si prý přála mít v rodině celebritu.

Smrt v Benátkách herci přinesla slávu takřka přes noc, kvůli snímku se však potýkal s různými problémy. Visconti ho coby šestnáctiletého kupříkladu vzal s sebou do gay klubu, kde se Andrésen podle svých slov cítil velmi diskomfortně.

Později se k tomuto zážitku vyjádřil, že by návštěvu klubu zpětně razantně odmítnul. Režisér podle Andrésena vůbec nerespektoval jeho tehdejší pocity.

„Nikdy jsem nepotkal tolik fašistů a pitomců jako ve filmové a divadelní sféře. Luchino byl svého druhu kulturní predátor. Pro svou práci by obětoval cokoli a kohokoli,“ uvedl podle britského deníku Guardian.

Navzdory složitým začátkům zůstal Andrésen aktivní v herectví i hudbě po zbytek života. Objevil se ve třech desítkách švédských filmů a televizních projektů. Menší, avšak výraznou roli měl například v hororu Slunovrat amerického režiséra Ariho Astera z roku 2019.

Před třemi lety měla i v českých kinech premiéru dokumentární biografie Nejkrásnější chlapec na světě v režii Kristiny Lindströmové a Kristiana Petriho. Tvůrci se tehdy s Andrésenem vydali po stopách filmu, jenž ho před půlstoletím proslavil.

Herec měl s bývalou manželkou, básnířkou Suzannou Romanovou, dvě děti, a to dceru Robine a syna Elvina, který tragicky zemřel ve věku devíti měsíců.