Článek
„Po mnoha letech mi řekla, že během natáčení se rozhodla, že už nebude hrát vedlejší postavy. A to pak dodržovala,“ nechal se slyšet Hřebejk.
Tehdy čtrnáctiletá Geislerová ztvárnila Trávu, rebelskou a intelektuální dívku, které rodiče na tábor poslali červené víno na zvýšení krevního tlaku a jež na konci snímku proplakala ostříhání vlasů, když na její hlavě objevila zdravotnice vši.
„Skutečně se ostříhat nenechala, byť jsem ji přemlouval. Bál jsem se, že bude paruka vidět, naštěstí nakonec nebyla. Aňa totiž v té době už byla domluvená na hlavní roli v Requiem pro panenku od Filipa Renče,“ prozradil Trojan.
O její postavě měl prý přitom docela odlišnou představu. Mělo jít o hipísačku s dlouhými rovnými vlasy, což kudrnatá a nakrátko ostříhaná zrzka nesplňovala.
„Zaujala mě na videích z kamerových zkoušek na castingu, a tak jsme si ji pozvali znovu. Vůbec nechtěla poslouchat a dělala všechno pro to, aby nehrála. Přišlo mi, že tu její vzdorovitost do filmu přesně potřebuju,“ upřesnil Trojan.
Obsazoval hlavně neherce nebo začínající herce. Podle svých slov nechtěl mít ve filmu tváře z normalizačních seriálů. Zájem ze strany dětí byl prý masivní, na konkurz přišly asi tři tisíce zájemců.
„Problém byl, že přezdívky postav ve scénáři byly pejorativní. Dorazily i početné romské rodiny, a když asistent režie začal kvůli řazení uchazečů vyřvávat: Smraďoši, vy sem, ukazoval při tom právě na ně,“ smál se Hřebejk.
Kulturista i pornoherec
Tvůrci díky Pějme píseň dohola objevili herce Václava Chalupu coby praktikanta Ondru, který však nakonec z branže skoro vymizel. „Talentovaný byl i Honza Semotán, který hraje Magora. Točil jsem s ním o pár let později Šakalí léta, kde hrál Kšandu. Na herectví se ale potom vykašlal,“ dodal.
Filmaři poukázali také na osud Radka Říhy, jenž ztělesnil jednoho z táborových vedoucích Boba, který svým vzhledem silně připomíná zápasníka Gustava Frištenského. Říha se před listopadem 1989 živil jako kulturista a po revoluci se načas stal pornohercem.
Film Pějme píseň dohola se natáčel v prvním porevolučním roce v táborovém areálu ve Skutči. Do kin šel roku 1991, návštěvnost ale byla nízká.
„Šel jsem vyhlížet k pražskému kinu Letka, kdo na něj půjde. Všiml jsem si starší paní, která si chtěla koupit lístek, načež jí pokladní poradila, ať na něj nechodí, že je to strašná blbost,“ vybavil si Hřebejk.
Do distribuce film znovu nasadili o pár let později. Tehdy vyzdvihli, že v něm hraje Aňa Geislerová, a návštěvnost se výrazně zvedla.
„Někteří naši kamarádi tvrdí, že trojice Trojan, Hřebejk a Jarchovský nikdy nic lepšího nenatočila,“ uzavřel Trojan.
