Článek
Přiblížit světu specifika tohoto severoevropského národa si za cíl vytyčili organizátoři letošního ročníku tradiční iniciativy Evropské hlavní město kultury. Vedle slovenského Trenčína jím Rada Evropské unie vyhlásila Oulu – dvousettisícové přístavní město v severním Finsku, kam se z Prahy dostanete letecky za tři hodiny s mezipřistáním v Helsinkách a kterému se přezdívá brána do Laponska.
Ale pozor, na toto vlastní jméno mohou být Sámové hákliví. Své zemi, která zahrnuje sever Finska, Norska, Švédska a evropského Ruska (především poloostrov Kola), říkají Sápmi. Starošvédské slovo lapp totiž znamená hadr nebo záplata, přeneseně hlupák či neotesanec. Také proto čeští jazykovědci doporučují místo označení Laponsko používat výraz Sámsko.
Označení Laponci, jež v mnoha evropských jazycích přetrvalo dodnes a které Sámové vnímají jako hanlivé, se navíc pojí s temnou sámskou historií. Představitelé kočovného národa, kteří po staletí striktně následovali soby, díky jejichž masu a kožešině přežívali v nehostinných arktických podmínkách, byli až do minulého století v nezáviděníhodné situaci.
Norové, Švédové a Finové, kteří je považovali za pohany a v podstatě podřadnou rasu, toužili po nerostném bohatství, nad nímž si Sámové vybudovali domovy. Vytlačovali je proto z jejich pastvin a lovišť. Dokonce jim odebírali děti a posílali je do internátních škol, kde měli přísně zakázáno mluvit sámštinou.
Zvítězil moderní životní styl
Diskriminace postupně mizela teprve od šedesátých let. O dvě dekády později začali Sámové ve Finsku, Norsku i Švédsku zakládat národní parlamenty, jejichž prostřednictvím nyní pokračují v prosazování svých práv.
Necelých sto tisíc Sámů, z nichž přibližně tisícovku najdete v Oulu, dnes zpravidla vede západní styl života. Tradičnímu chovu sobů nebo rybolovu se věnují jen málo, jsou z nich právníci, ajťáci, umělci… Na své kořeny přesto nezapomínají.
Šestého února slaví národní den na počest první sámské konference uskutečněné v roce 1917. Je pro ně příležitostí obléct si krásný kroj zvaný gákti, jemuž dominuje sytě červená a modrá barva, nebo si zazpívat jojk, který nemá klasický začátek a konec jako naše písničky. Specifickými hrdelními zvuky a příjemnými slabikami má vystihnout podstatu určité osoby, místa nebo zvířete.
A stejně jako my máme v Čechách a na Moravě rozličné dialekty, mají i Sámové hned devět jazyků. Sámštinou, která má devět variant a která je příbuzná s finštinou a estonštinou, se nicméně domluví už jen asi pětina z nich.