RECENZE: Tanec s medvědem je silný tíhou rozhodování a emocemi

Linda je těhotná a s manželem Markem prožívají radostné očekávání prvního dítěte. Jenže kontrolní ultrazvuk odhalí nejprve vrozenou srdeční vadu, podrobnější vyšetření pak i Downův syndrom. Na rozhodnutí, zda dítě přivést na svět, nebo podstoupit interrupci, mají zhruba měsíc, a je to nejtěžší měsíc v jejich dosavadním životě, protože dobré řešení v takové situaci zkrátka neexistuje.

Linda s Markem o ukončení těhotenství vůbec nepřemýšlejí. Navzdory skeptickým předpovědím zejména Lindiny matky, která už předem odmítá s budoucí, nepochybně náročnou péčí o dítě Lindě pomáhat, jsou přesvědčeni, že holčička už do jejich života vstoupila a zůstane v něm.

Linda se dokonce cíleně seznámí s jinou matkou dítěte s Downovým syndromem, která se stará i o další děti s oním „chromozomem navíc“. A jakkoliv vidí na vlastní oči složitost takové péče, neumí si představit, že by se dítěte, které nosí, zbavila.

Sevřenému scénáři lze vytknout snad jen to, že oběma nastávajícím rodičům předepsal situaci zbytečně složitou, bez ohledu na to, zda se narodí dítě zcela zdravé, nebo možná jen trochu jiné, a možná také velmi silně postižené. Vnější problémy by totiž byly téměř stejné.

Linda je špičková houslistka, chystá se na velké turné se symfonickým orchestrem, rozhodně se nechce vzdát kariéry, a až do lékařského verdiktu plně spoléhá na matčinu pomoc, což je přece jen poněkud nestandardní postoj. Navíc to nastoluje více méně skrytou otázku, proč si pořizuje dítě v době, kdy se nebude sto o něj ani přiměřenou dobu plně postarat.

Marek je zase dosud dobře situovaný pilot, který právě přichází - nikoliv vlastní vinou - o práci, takže i budoucnost finančního zabezpečení rozšířené rodiny je nejistá.

Rudolfová nicméně natočila Tanec s medvědem s velkým citem, který vady scénáře do značné míry upozaďuje. Podobnému rozhodnutí je dnes díky schopnosti medicíny odhalit vývojovou vadu, ale nikoliv její míru, vystaveno mnohem víc lidí než v minulosti, kdy byli rodiče postaveni před hotový fakt až po narození dítěte. A kdy také byla interrupce společností vnímána docela jinak, pohříchu „vstřícněji“ než dnes.

Komorní drama sleduje bez sentimentu psychický stav nastávajících rodičů, kteří nechtějí dát na rady větší části příbuzných a přátel, ani Lindiny lékařky. Ta je ne zcela nezaujatě upozorňuje, že se dostanou do velmi složité situace, přičemž pravděpodobnost stejné vývojové vady u dalšího dítěte je takřka nulová. A režisérka zkoumá i to, nakolik problém nevratného rozhodnutí zasáhne do vztahu, který byl do té chvíle velmi silný, a nyní se odhaluje jeho zranitelnost.

Vynikající výkony podali oba představitelé hlavních rolí. Pavla Gajdošíková skvěle vystihla proměny své postavy od radosti a těšení přes prvotní šok a strach až k verdiktu.

Kryštof Hádek pak vytvořil výborně a citlivě portrét muže, který chce být své ženě oporou, ale také on sám má své pochybnosti a strachy. Oba působí jako skutečný manželský pár, který řeší přetěžké dilema se všemi budoucími následky. V partnerském souznění cítíme silné emoce, konfliktním situacím rozumíme.

Výborná je i Klára Melíšková v roli Lindiny matky. Svou dceru viditelně velmi miluje, její argumenty mají svou logiku, a i když se může zdát, že je chvílemi až krutá, její láska prosvítá i v každé, byť leckdy velmi drsné větě.

Tanec s medvědem nejen svým tématem, ale i zpracováním přiměje asi každého diváka, aby si položil otázku, jak by se v podobné situaci zachoval sám. Odpověď na ni pravděpodobně nenajde, nenabízí ji ani režisérka. Ta otevírá téma, které existuje a není důvod ho tabuizovat, třeba jen proto, že každé rozhodnutí má v tomto případě své velmi špatné stránky.

A že konec konců nikdo, kdo se do takové situace nedostal, si nemůže být svým postojem a rozhodnutím jistý. Film ale zároveň vypovídá i v obecné rovině o tíze nesnadných rozhodnutí. A ta potkají někdy v životě každého.