RECENZE: Stvůry jdou do kin, stín televizních kriminálek nepřekročí

Stvůry natočil Jan Těšitel (Zlatovláska), jako předlohu si vybral ceněnou knihu Kristýny Trpkové Stvůra. Na filmovém scénáři pak spolupracoval s Ivou Klestilovou a Lucií Bokšteflovou, do hlavních rolí obsadil Kristýnu Ryšku a Kryštofa Hádka.

U základního kamene všech úrazů filmu nejspíš stálo právě dámské scenáristické duo. Obě jsou seriálové matadorky od Ošklivky Katky přes Modrý kód až ke Slunečné (Klestilová) a od Heleny přes Ordinaci v růžové zahradě po Hořký svět (Bokšteflová). Stvůry tak trpí většinou seriálových klišé, zbytečností a nelogičností.

Děj se odehrává v okolí Lovosic, kde je nalezeno tělo zavražděné a zohavené mladé dívky. Případu se ujímá kapitánka Laura (Ryška), k ní je přidělen staronový kolega Adam (Hádek). Že se ti dva na začátku moc nemusí, patří ke standardní seriálové výbavě, stejně jako to, že hlavní v týmu je ona.

Hned mají podezřelého, který je záhy jako vrah vyloučen. A stejně tak i několik následujících. Že je víc podezřelých, sice logiku má, ale ta selhává v tom, že skutečnou motivaci k činu má jen pachatel, u ostatních ji kriminalisté tahají horko těžko ze svých unavených pat.

Aby děj vydal na celovečerní stopáž, je zaplevelen řadou motivů, které s vyšetřováním nesouvisejí. Tajemná minulost obou parťáků nemůže diváky zajímat, protože Laura na Adamovy dotazy jen stereotypně odpovídá, že je to moc osobní. Zajímavé by mohlo být Adamovo surové zacházení s podezřelými, ale to bychom museli něco vědět o jeho pohnutkách.

K překvapením patří náhlý Lauřin sex se státním zástupcem, po němž následuje snídaně, při níž si on vychutnává volská oka snad jen proto, aby dělal divákům chutě. Pak už se k jejich vztahu film nikdy nevrátí ani nevyjádří. Ale Laura je po celou dobu zasmušilá nebo naštvaná, tak jim to asi moc neklape. To všechno je v mnoha televizních kriminálních seriálech celkem běžné, diváci si zvykli, ale na plátně to vyniká až nečekaně.

Režisér zjevně obdivuje severské kriminálky, ale trochu si plete jejich atmosféru s atmosférou severních Čech. Mlhy, několik záběrů do přírody kontrastující s paneláky a průmyslovými závody, pohledy na spleť silnic a barevnost jejich nočního osvětlení vyjadřují pouze to druhé a jsou stejně únavné, jak unavená je pořád Laura.

Člověku se chce poslat ji spát, což ostatně marně činí i její nadřízený, aby si konečně přestala dlouze mnout oči, protahovat krční svaly, masírovat hlavu a dumat.

Stvůry nejsou vysloveně špatně natočené, kamera snímá krajinu s vizuální podmanivostí, kterou hezky doplňuje hudba Aid Kida, herci dobře plní zadání, ale hráli by líp, kdyby měli ve scénáři něco jiného než v běžném seriálu.