RECENZE: Srnky jsou pro publikum Divadla Mír, jiné nepobaví

Nekorektní, ulítlý, ale chytrý a sdělný. A z tehdy čtyřiadvacetiletého Kozuba, který už měl za sebou několik spíš vážných rolí, se stala komediální a bavičská hvězda.

Uskupení kamarádů přivedlo na plátno snímek Tři Tygři ve filmu: JACKPOT, ale jejich doménou nadále bylo a je divadlo. A nový film Srnky, který právě vstupuje do kin, na tom nic nezmění.

Autorem scénáře a režisérem filmu je Tomáš Svoboda, tvůrce slabých komedií jako Hodinový manžel nebo Dvě nevěsty a jedna svatba a jedné šílené nazvané Indián, v níž Svoboda poprvé prokázal svůj omyl, že co je divné, vrcholně nepravděpodobné a trapné, je také vtipné.

Z tohoto omylu vycházejí i Srnky, původně divadelní představení, které hrálo několik divadel, a v podobě filmového scénáře padlo do noty právě protagonistům Divadla Mír. Ti ve Svobodově režii film natočili.

Nelze upřít, že scénář poetice Divadla Mír odpovídá. Jeho fanoušci milují absurditu, trapnost, a přehrávání, k čemuž se tvůrci hrdě hlásí. Absurdní a trapné jsou tudíž i Srnky.

Přivádějí na plátno Štěpána Kozuba coby nešťastného operetního dirigenta, který při autonehodě přišel o oční víčka a jejich protézy mu při každém mrknutí klapou tak, že přijde o kariéru i o svoji milou.

Mykolog Patrik (Vladimír Polák) zase v dětství trpěl gigantismem čili nadměrným růstem a nyní má závratě z vlastní výšky, takže chodí výhradně v podřepu. Mykolog vezme dirigenta na pokraji sebevraždy k sobě domů, ve výtahu potkají nahatého úředníka s tváří Robina Ferra, který prožívá sex ve fantaziích a pak pláče. Naopak herecká hvězda v podání Alberta Čuby už má žen plné zuby.

A samotný děj? Nechte se překvapit, pokud na film půjdete. Pokud ne, znamená to, že nejste fanoušci Divadla Mír, a tudíž o nic nepřijdete.

Srnky vykazují přesně to všechno, co je pro divadlo typické, vedle již zmíněné absurdity, trapnosti a přehrávání také četné vulgarity. To, že svým fanouškům jeho protagonisté nyní dopřáli i film, byť vychází z cizího scénáře a natočil ho cizí režisér, je v pořádku.

Není financovaný z grantů, podle svých slov ho zaplatili sami aktéři, a po řemeslné stránce dokonce není zase tak úplně marný. Ale kdo není vyznavačem této poetiky a humoru, ten bude čas i peníze za vstupné utrácet zbytečně, na jeho vztahu ke Třem tygrům a Divadlu Mír Srnky rozhodně nic nezmění.