RECENZE: Panenky na útěku baví i černým humorem

Novinku Panenky na útěku natočil Ethan Coen sám. Na scénáři s ním spolupracovala jeho manželka Tricia Cookeová. To může na první pohled překvapit, ale po zhlédnutí filmu je zřejmé, že bez ženské autorské účasti by možná ani vzniknout nemohl.

Jde o road movie dvou lesbických kamarádek, které mají důvod vypadnout na čas z Philadelphie. Nespoutaná, živelná a živočišná Jammie se potřebuje vyvětrat z krachu dalšího z řady vztahů, uzavřená a značně upjatá Marian by se zase měla trochu uvolnit. I když to, co jí v jednom kuse doporučuje Jammie, pořádný nezávazný sex, není zrovna to, co si pod slovem „uvolnit“ představuje.

Nicméně se společně vydávají napříč Spojenými státy na Floridu, kde chce Marian navštívit svou tetu a Jammie si hodlá cestou užít báječné dobrodružství. A dopřát ho pokud možno i kamarádce.

Smůla je, že káru, kterou jim svěřila půjčovna, specializovaná na převozy aut z místa A do místa B, měl původně řídit někdo úplně jiný. Dvojice dost nešikovných, ale přece jen mafiánů, která má do stejného města, kam míří dívky, dopravit jistou velmi důležitou zásilku uloženou v kufru onoho auta. A tak dívky vyrážejí, aniž by tušily, co vezou, a padouchové je stíhají, aniž by na začátku tušili, po kom jdou.

Zápletka tedy není nijak složitá, jde o čistokrevnou oddechovou zábavu. Pouze první část jinak příjemně krátkého filmu se rozjíždí pomalu. Abychom se s oběma dívkami seznámili, navštívíme noční klub a zhlédneme několik scén dost otevřeně zobrazovaného lesbického sexu, kterým se ostatně ani později ve filmu nešetří.

Ale když už začne mít divák pocit, že je toho tak akorát, film nabere úplně jiné, mnohem zábavnější obrátky. Jako kdyby si to přesně v tu chvíli uvědomili i tvůrci a šlápli do pedálů. Humor vychází ze značně přepálených dialogů a z jednotlivých, mnohdy velmi absurdních situací.

V coenovských filmech se vždycky mluví jinak než v reálném životě, na pohled zapeklité věci se řeší rychle a přímočaře, neřku-li zkratkovitě. Humor je někdy černý jako bota, jindy jemně odkazující k dřívějším filmům nejen bratrů Coenových.

Jejich filmy vynikají mimo jiné velmi přesným hereckým obsazením. Joelova manželka Frances McDormandová či Steve Buscemi byli ve Fargu stejně dokonalí jako Jeff Bridges a John Goodman v Big Lebowském nebo George Clooney a Catherine Zeta-Jonesová v Nesnesitelné krutosti.

Také Panenkám na útěku vévodí herecké výkony obou představitelek hlavních rolích. Margaret Qualleyová, která hraje Jammie, nezapře krásu ani talent své matky Andie MacDowellové. Jakkoli se chová mnohdy příšerně, divák cítí upřímnost, a dokonce určitou bezelstnost její postavy. A velmi dobrou hereckou partnerkou jí je australská rodačka exotické krásy Geraldine Viswanathanová.

Jen ten, kdo se na základě distribučního listu nebo plakátu vypraví na Matta Damona či Pedra Pascala, bude zklamán. Ani jeden z nich se na plátně neohřeje déle než pět minut. I to ale patří ke coenovskému humoru a obě hvězdy nepochybně rády posloužily.