RECENZE: Následky s Keanu Reevesem poukazují na trhliny ve veřejném obrazu herecké celebrity

Podobně je tomu i v případě jeho druhého režijního počinu Následky, uvedeného na platformě Apple TV+. Jonah Hill se v roce 2023 potýkal s obviněním jeho bývalé přítelkyně, surfařky Sarah Bradyové, z emocionálního zneužívání a manipulativního jednání.

Nešlo o trestný čin, spíš o poukázání na toxické chování, které bylo v rozporu s jeho mediálním obrazem. A právě o trhlinách ve veřejném obrazu herecké celebrity, cancel kultuře, reflexi vlastního života a snaze napravit přešlapy, jichž se dopouštíme, je film Následky.

Jonah Hill k němu napsal scénář s Ezrou Woodsem a rozehrává tato témata v žánrových odstínech charakterového dramatu, satiry na hollywoodské poměry a černé komedie.

Jeho zamyšlení nad postavením filmových hvězd ale nedokáže jít do hloubky a zjevné ambice tohoto snímku naplnit.

Zajímavou castingovou volbou, z hlediska toho, o čem film vypovídá, je obsazení Keanu Reevese do hlavní role. Ten je obsazen proti svému typu a hlavně veřejnému obrazu, který se s ním pojí. Keanu Reeves má v Hollywoodu pověst milého, laskavého a pokorného člověka, který nevzbuzuje žádné kontroverze a skandály.

Výhrady se objevují k výběru jeho rolí nebo poněkud málo emočnímu herectví. Ostatně několikrát byl nominován na anticeny Zlaté maliny, nikoli však kvůli své osobnosti. V Následcích hraje herce Reefa Hawka, který se objevil v úspěšných franšízách a je držitelem dvou Oscarů.

I když se snaží působit skromně, tak chce, aby to zaznělo, když dělá rozhovor s moderátorem po pětileté pauze, kdy se stáhl do ústraní. Důvodem nebyla tvůrčí pauza ani hledání sebe sama, ale dlouholetá závislost na heroinu, z níž se dostal. Reef je na to pyšný, stejně jako na nový dům u moře, který obývá a kde mu dělají společnost jeho nejlepší přátelé a spolužáci ze střední Xander (Matt Bomer) a Kyle (Cameron Diazová).

Reef by se rád vrátil na výsluní, ale od svého právníka Iry (Jonah Hill) se dozví, že existuje video, které by mohlo na jeho osobu vrhnout negativní světlo. Neví sice, co je jeho obsahem, ale ví, že v rukou dotyčného se může stát nástrojem vydírání.

Svému klientovi pak radí, aby se zamyslel, ke komu se v životě zachoval špatně a kdo by měl zájem na zveřejnění takového třaskavého materiálu. Reef si myslí, že takových lidí moc není, ale jeho asistentka ho vyvede z omylu.

Sebestředný, svou image si úzkostlivě střežící slavný herec, se tak vydává na jakousi „omluvnou“ tour, jež zahrnuje jeho prvního agenta (Martin Scorsese) z doby, kdy byl dětským hercem, vlastní matku, která jeho popularitu využila ve vlastní reality show, nebo bývalou partnerku.

Tato setkání ho vedou k zamyšlení nad tím, kým je a kam se nejen ve své herecké kariéře dostal. I nad chybami, které přitom udělal. U svých přátel zjišťuje, že by tu měl být i on pro ně, ne jen oni pro něj. Dotyční mu tak nastavují pomyslné zrcadlo, mířící za hezkou fasádu jeho privilegovaného postavení.

Obava ze ztráty reputace ho vede k neustálému sledování zpráv na internetu, zda se v souvislosti s jeho jménem neobjeví nějaká negativní zmínka. Jeho právník sestaví krizový tým odborníků na veřejné mínění, který baví tím, že vytváří různé scénáře toho, co by nahrávka mohla obsahovat a jak na to adekvátně reagovat.

Tvůrci zde vycházejí z konkrétních případů „kultury vylučování“, jež dokreslují možná až moc návodné fotografie Kevina Spaceyho, Kanye Westa nebo manželů Clintonových na stěně v Irově kanceláři.

Zatímco herecký výkon Keanu Reevese je obrácen dovnitř, tak Jonah Hill je vyveden v karikaturní expresivní nadsázce, která se bije se sebereflexivním charakterem Reefovy cesty k sobě samému. Sebeironicky vyznívá cameo Drew Barrymoreové, která tu hraje sebe sama, s laskavostí a nadhledem stáří pak role Martina Scorseseho.

Reefova izolovanost od okolního světa je zvýrazněna způsobem svícení dvorního kameramana Gaspara Noého Benoîta Debieho, který scény s ním ladí do červánkových barev. Následky se snaží přijít s výpovědí o křehkém statusu hereckých celebrit a těch, kteří ho pomáhají udržovat, ale rozpadají se do sledu více či méně povedených epizodek, jimž chybí katarznější vyústění.