RECENZE: Lesbická satira Sex a smrt v kempu Miasma je zoufale neoriginální

Snímek není ani avizovaným hororem, ani komedií. Pro první zařazení mu chybí znepokojivá atmosféra a napětí, pro to druhé obstojný humor. Výsledek by se dal žánrově označit za pokus o satiru, který je chabě orámovaný LGBTQ+ tematikou. Tu zastupuje nejenom hlavní postava, polyamorní bisexuálka.

Kris Williamsová v podání Hannah Einbinderové je mladá queer režisérka, která má za úkol natočit předělávku fiktivní hororové série Camp Miasma.

Příběhy o letním táboře, kde řádí maskovaný vrah přezdívaný Malá smrt – mimochodem má jít o alegorii orgasmu – sklízely úspěch v osmdesátých letech, ale podepsal se na nich zub času. Podle producentů jsou nyní problematické kvůli podprahové nenávisti vůči transgenderovým lidem, což má Kris napravit.

Během příprav se vydá navštívit Billy Presleyovou (hraje ji Gillian Andersonová), vyhaslou hvězdu starších částí franšízy. Ta do určité míry připomíná zhrzenou Normu Desmondovou z nadčasového dramatu o konci němé éry kinematografie Sunset Boulevard.

Billy je stejně jako ona posedlá sledováním díla, jež ji proslavilo, a dokonce se v titulním místě natrvalo usadila. Kdo poválečnou klasiku režiséra Billyho Wildera zná, asi jej nepřekvapí, že se Kris a Billy milostně zapletou a začnou se vzájemně svěřovat s dávnými traumaty.

Sama Schoenbrunová se nikterak netajila tím, že se ve třetím celovečerním počinu inspirovala svými vzory. Konkrétně zmiňovala oceňovanou gay romanci Portrét dívky v plamenech a věhlasnou ságu Pátek třináctého, přičemž právě na horory o zabíjení teenagerů na táboře a rovněž na Hitchcockovo Psycho přímočaře odkazuje.

Zhotovila však značně podivný pelmel nejrůznějších vlivů a referencí na jiné autory, který táhne krajně nesympatická protagonistka. Komu vlastně celé její pachtění prospívá, to ví nejspíš jen tvůrkyně.

Kris napříč filmem činí veskrze dětinská rozhodnutí, v jednu chvíli přitom prozradí, že je jí devětadvacet let, kdy už je takové chování na pováženou. Na pozici režisérky je směšně nerozhodná a zakřiknutá.

S komickou urputností navíc neustále mluví coby otravná aktivistka věnující se právům menšin, která by si zasloužila lepší obhájkyni. Einbinderová, známá z uznávaného seriálu Stále v kurzu, ji nicméně ztvárňuje dobře. Hrdinka je zkrátka špatně napsaná.

Andersonová v roli její jakési mentorky v oblasti intimity a sebeúcty předvádí očekávaně příjemný výkon, pro nějž patrně čerpala i z osobních zážitků. Už před lety koneckonců prohlásila, že má za sebou lesbické románky.

V kontrastu s nudným, neoriginálním dějem je zajímavá vizualita. V určitý moment přenáší do křiklavých osmdesátek, jindy do až pohádkového prostředí. Poutavý obraz ovšem nemůže zakrýt zjevné neduhy snímku.