RECENZE: Jediný nápad nestačí ani Na jednu noc

Pro jeho novinku měl v celovečerním filmu debutující scenárista Travis Braun jeden nápad, a nebyl špatný. Protože v Americe je, jak známo, možné všechno, vymyslel nařízení, podle kterého nesmějí mít nesezdané páry sex jindy než jednu jedinou noc v roce.

Koho zajímá, jak to může stát, respektive policie kontrolovat, tomu nechť poslouží informace, že po vzoru filmu Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách. Jen zatímco tehdy měla Libuška Šafránková na krku modrý amulet, který v případě prožitého sexu zčervenal, v jedenadvacátém století se to řeší čipy nad zápěstím, které mění barvu ze zelené na červenou.

Tohle je ale bohužel jediný nápad, který Braun měl. Dál už jel podle známé šablony, v níž dva lidi, tentokrát opačného pohlaví, na začátku ani nenapadne, že by mezi nimi mohl vzniknout vztah. Jasné je to jen divákům, kteří pak více než půldruhé hodiny čekají nikoli na to, jestli se to stane, ale výhradně na to, jak a přes jaké peripetie k tomu dojde.

Prvních dvacet minut filmu, a poté další dlouhé minuty, sledujeme oba hrdiny na střídačku. Zpěvačka písniček k reklamám Allie (Monica Barbaro) si během „povolené noci“ nechce ani tak užít nezávazný sex jako potkat toho pravého. Jenže její nejlepší kamarádka si hned zvečera nabrnkne milence a Allie zůstane sama, což ji nebaví.

Majitel pizzerie Owen (Callum Turner) se zase těší na noc plnou vášně se svou partnerkou, ale ta mu řekne, že si to chce zkusit s někým jiným, takže i on je vydán sám napospas nástrahám opojné noci.

Allie a Owen do sebe poprvé narazí (a to doslova) po zmíněných dvaceti minutách. Nejspíš proto, že se Owen vzápětí před dívkou pozvrací z přemíry jídla, se ale následně zase vydají každý po svém.

A tak se to opakuje ještě mnohokrát. Potkají se, oddělí se, potkají jiné adepty na sex, nevyjde to s nimi, a tak do sebe zase narazí. New York se zkrátka jeví jako vesnice, ve které není prakticky možné, aby se dva lidé během několika hodin opakovaně nepotkali.

Jenže na rozdíl od těch dvou, kteří se při každém setkání o maličko víc sblíží a mají z toho radost, to pro diváky začne být brzy stejně nudné jako Owenovo marné shánění kondomů. Člověk by čekal, že když už pravidlo „jednou za rok smíš, ale pouze s ochranou“ trvá několik let, tak se obchody dostatečně předzásobí. Ale to by asi nebyla legrace. I když ona není ani takhle.

Spravedlivě řečeno, nějaký ten situační fórek se občas přece jen najde, třeba když chce Owen nahradit kondom rukavicemi na úklid. Ale je toho poskrovnu. Ani sexuchtivý divák si neužije, o souložení se sice pořád mluví, ale hranici četných líbaček na ulicích, v restauracích i v městské hromadné dopravě to nepřekročí.

Naštěstí to celé aspoň nevyznívá moc trapně a chemie mezi Monikou Barbarovou a Callumem Turnerem docela funguje, takže když se nakonec dohrabou ke kýženému objetí, není to divné.