RECENZE: Christy zasazuje pravý hák za oběti domácího násilí

Neznamená to, že by její vzestup po boku trenéra a manžela Jima Martina nebyl pozoruhodný a divácky zajímavý. Ve srovnání s většinou filmů, v nichž si hrdina či hrdinka navlékají rukavice, však Christy působí jako chudá příbuzná, kterou všechny triky naučili její starší sourozenci.

Dostáváme zápasové montáže, gradaci před prvním zápasem, která by svou naléhavostí mohla klidně sehrát falešné finále, a pochopitelně i mentora s přehazovačkou, který hraje v životě vzrůstající sportovní hvězdy klíčovou roli.

Nesmějí chybět ani pochyby a ztráta motivace, podceňování hrdinky a provokace soupeřek, které by snesly i současné měřítko. Snad jen ikonické Rockyho schody ve Filadelfii bychom nenašli.

Výraznější úhybné manévry servíruje australský režisér David Michôd s až bázlivou pokorou. Je pozitivní, že netlačí na sílu hrdinčinu sexuální orientaci, společenská tabu a genderové nerovnosti. V úvodu zmíněné domácí násilí je umně zapracováno do děje a vytváří nenápadnou kostru vyprávění. Film však postrádá koření, které by boxerku dostalo na vyšší úroveň. Vidíme sportovní ikonu, ale nikdo nás o tom nechce usilovněji přesvědčit.

Christy rovněž dostávají „k provazům“ některé řemeslné nedostatky. Klíčové diskuze se stříhají v půlce myšlenky a vyznívají do ztracena. Tvůrci se rovněž neshodli na tom, zda by ranařka měla boxovat s helmou, či bez. Jde ale o kosmetické odchylky, které se ztratí v lesku potu a krve.

Filmová kvalita však bez pochybností zásadně roste s herectvím Sydney Sweeneyové. Osmadvacetiletá Američanka rozbíjí kontroverze a zavádějící reklamní spoty svým přesvědčivým výkonem, který patří rozhodně k vrcholům její dosavadní kariéry. I proto, že jde o roli diametrálně odlišnou, fyzicky náročnou a v žádném případě povrchní.

Sweeneyová baví svou drzou agresivitou, kterou má pečlivě odpracovanou hodinami dřiny v posilovně, dětskou radostí z vítězných úderů v ringu a exceluje rovněž v komornějších polohách.

Nejsilnější jsou její výměny s matkou Joyce (výborná Merritt Weverová, která zaujme postojem „vadí mi tvoje sexuální orientace, ale klidně se nech mlátit z povolání“), kdy zoufalá Christy hledá cestu ze vztahového i profesního vězení. Pochopitelně ale rezonuje i okamžik, kdy se její život ocitá v bezprostředním ohrožení.

Tam se dostává k nejlepšímu i režisér Michôd, který ve scéně s napadením prodal drama i úzkostlivou snahu o holé přežití. Za zmínku určitě stojí i Ben Foster, který by si slizkého trenéra-manžela mohl nechat patentovat.

Christy je předvídatelné sportovní drama, které je sice v mnohých ohledech všední až generické, ale má i svoje silné momenty. Především také ilustruje, že i boxerská šampionka může být obětí domácího násilí.

Sydney Sweeneyová v růžovém BMW se rovněž s Christy Martinovou možná vymaní z jakési umělecké škatulky. Ve filmu, který bezpečně udrží pozornost diváka po více než dvě hodiny, tak těsně vyhrává na body a ještě připraví pomyslné KO mužům, kteří se neštítí vztáhnout ruku na své nejbližší.