RECENZE: Alex, léto a já variuje romanci Když Harry potkal Sally, má ale sympatické hrdiny

Režisér Brett Haley se s trojicí scenáristů spolehl na model vyprávění známý z filmu Když Harry potkal Sally. V průběhu let se potkává pohledná mladá dvojice, muž a žena, kteří se tak dlouho přesvědčují, že jsou jen nejlepšími přáteli, až se pochopitelně ukáže, že je mezi nimi mnohem víc.

Film si klade stejnou otázku jako jeho slavný předchůdce z dílny režiséra Roba Reinera a scenáristky Nory Ephronové, totiž zda existuje přátelství v heterosexuálním páru, aniž by do hry vstupovala vzájemná přitažlivost. Odpověď asi tušíte.

Autorka knižní předlohy Emily Henryová nijak nezastírá svou inspiraci touto filmovou klasikou. Proměňuje jen dynamiku panující mezi partnery.

Alex (Tom Blyth) je spíš zdrženlivější, Poppy (Emily Baderová) živelnější a chaotičtější. Ke zmíněnému románu, jenž má charakter lehkého plážového čtení, ostatně odkazuje i úvodní scéna, v níž hrdinka leží na pláži s knihou podobného charakteru.

Scenáristické zhuštění předlohy působí kompaktně, jen v případě charakteristiky postav a jejich motivací nejde tolik do hloubky, například v otázce, co Poppy přivedlo k psaní pro cestovatelský časopis. Zdánlivě má práci snů, která jí umožňuje vyrážet do destinací po celém světě, šťastná přesto není.

Přítomnost, která se odehrává na svatbě Alexova bratra, se ve snímku prolíná s minulostí. Flashbacky publiku dávají nahlédnout do vývoje Alexova vztahu s Poppy během letních dovolených, které tráví společně a kde můžou být, jak říká Poppy, sami sebou. Každoroční cesty po kanadské divočině nebo třeba do New Orleans je provokují ke spontánnějšímu chování.

Napříč těmito roky přitom oba prošli vztahy s různými protějšky. V lásce stabilnějšího Alexe dlouho poutala středoškolská známost, zatímco svobodomyslnější Poppy byla ve svém milostném životě přelétavější.

Každý návrat do minulosti obohacuje poznání jejich vztahu o novou vrstvu, někdy jen o jemnou nuanci. A podobně je to i s jejich osobnostmi. Poppyina nestálost, výstřednost, impulzivnost, ale i upřímnost a zranitelnost se stávají hnacím motorem poměru. Klidnější, konzervativnější Alex ale nestojí v jejím stínu a v pravých chvílích jí dokáže být oporou.

Vedlejší postavy jsou trochu upozaděné. Poppyiným rodičům je dopřána alespoň vtipná scéna před odjezdem mladých do lesů, v němž, na rozdíl od ústřední dvojice, vidí její jasný účel v podobě intimního sblížení.

Ve filmu však zcela absentuje pohled na to, jak žijí a kým jsou Alex a Poppy během roku, kdy nejsou spolu. Objevují se tu sice momenty, kterak se jejich pouto podepisuje na vztazích s jejich partnery, ale to je vše. Zúžení reality na její emocionální výsek ale romantický žánr předpokládá a do jisté míry ospravedlňuje.