Hlavní obsah

Miluji jadrnost a vynalézavost českých vulgarit, říká Michal Isteník z Lajny

Herec Michal Isteník hraje v třetí řadě humoristické Lajny na Televizi Seznam. Miluji jadrnost a miluju vynalézavost českých vulgarit, pochvaluje si zemitou legraci z pera Petra Kolečka.

Foto: Monika Navrátilová

Michal Isteník

Článek

Co vás nalákalo do Lajny?

Obecně mám moc rád filmy a seriály se sportovní tematikou. Dodneška mě strašně mrzí, že jsem třeba nemohl hrát v Okresním přeboru, Vyšehrad mi utekl jen díky nemožnosti sladit natáčecí plán s jinými mými pracovními závazky, takže když přišla nabídka do Lajny, neváhal jsem ani chvilku. A nelituju. I když natáčení bylo dost punkové, bylo to strašně fajn.

Máte s hokejem reálnou zkušenost?

Hrával jsem jako žák a dorostenec za HC Nové Strašecí. Byla to asi ta nejnižší soutěž. Byly tam myslím jen čtyři týmy. Ale měl jsem to strašně rád. Od té doby už proteklo hodně vody v řece a brusle jsem nazul za těch dvacet let možná třikrát. Když jsem viděl, jak se po ledě prohání Vašek Neužil nebo Tomáš Dastlík, trochu jsem se zastyděl…

Dá se Lajna nějak srovnat s legendárním Mostem?

Samozřejmě tím, že jazyk je jadrný a autorem obou scénářů je Petr Kolečko, tak to k srovnávání trochu svádí, ale myslím si, že to nejde. Oba seriály mají úplně jiné téma, jinou poetiku, jinou stopáž, jiný styl střihu, kamery, vyprávění vůbec… Nejde to srovnat.

Foto: Monika Navrátilová

Michal Isteník a Hana Vagnerová

Hrajete postavu hokejového funkcionáře, ale spíše jako takového truhlíka. Nejsou to ve skutečnosti spíš vychytralí šíbři?

Samozřejmě že ano. Ale to vychází z žánru. Je to komedie. A není to skutečnost, je to seriál… Myslím, že v tom nikdo nic jiného nehledá. Není to ani satira, i když poslední dobou se např. kolem Milana Hniličky nebo Tomáše Krále dějí věci, které by si satiru rozhodně zasloužily…

Humor je tam dost zemitý. Existuje něco, co byste v seriálu nikdy neřekl nebo neudělal?

Nikdy neříkej nikdy, takže těžko říct. Třeba co se týče jazyka, miluji jadrnost a miluju vynalézavost českých vulgarit. Jsme v tom mistři a je to pro mě svého druhu poezie. V tomto ohledu nejsem prudérní. A jinak? Sám nevím, kde je ta hranice. Budu ji hledat, až ji najdu, bude o čem psát…

Reklama

Výběr článků

Načítám