Lukáš Tran: Film Tony má plán je velkou zkouškou diváckého vkusu

Je to tak, hraju talenta béčka. Tvůrci mě oslovili, abych přišel na kamerovky na postavu Trana. Ten mluví špatně česky, což je něco, na co si dávám bacha. Když jsem tedy osloven s nabídkou na roli, jež má špatnou češtinu, vždycky si nechávám vysvětlit, proč tomu tak je. Tady to mělo dobré odůvodnění.

Fotbalista Tran není typické vietnamské dítě, nemá ambice být doktorem nebo právníkem, ale hraje dobře fotbal za sparťanské béčko. Je fajn, že jsem měl linku s Petrou Nesvačilovou coby profesorkou bohemistiky, která mého Trana doučovala češtinu.

Teď už k otázce. Já jsem fotbal nikdy neměl moc rád, vlastně si myslím, že mi moc nejdou kolektivní sporty. Po gymplu jsem byl rád, že si fotbal už nikdy nezahraju. Když mi ale kluci nabídli Trana, okamžitě jsem volal produkční a zjišťoval, jak moc je ten fotbal důležitý. Do půl hodiny jsem měl domluvené individuální tréninky na Strahově. Trénoval jsem s dorostenci ze sparťanského béčka pod dohledem Adama Milnera. S ním jsem absolvoval zhruba třicet tréninkových dní.

Jsem typický český sváteční divák, kouknu třeba na mistrovství Evropy, ale jinak moc ne.

Tam mi přijde, že hrají šikovní kluci, ve světovém měřítku to ale dobré opravdu není.

Je to tak, do premiéry jsem coby jediný zářez měl Holku od vedle, tentokrát jsem ale dostal větší roli. Vlastně hlavního hrdinu jedné příběhové linky. A musím říct i té jediné opravdu fotbalové!

Opaváci by mě sežrali, kdybych neřekl Slezský FC (smích). Kdybych si ale měl vybrat pražský tým, tak beru Spartu, ale jak jsem už říkal, nesleduju to.

Osobně si myslím, že je hodně šikovných kluků třeba v dorostu a tak. Osobně se znám třeba s brankářem Filipem Nguyenem, jenž chytal za Liberec a Slovácko a teď hraje zpátky ve Vietnamu. V Bohemce zas hrával slovenský Vietnamec Patrik Le Giang.

Přijde mi hratelné, že by film mohl inspirovat nějaké mladé talenty a třeba i jejich rodiče.

Je to tak a tentokrát nemám jen hereckou úlohu, ale jsem i rovnou jedním z tvůrců. Je to celovečerní debut šikovné režisérky Barbory Kočičkové, která má specifický rukopis, protože dělá stylizaci.

Docela dost, vychází totiž z mého námětu. Bára je skvělá scenáristka, při tvorbě scénáře jsem to s ní konzultoval a byla to skvělá spolupráce. Známe se čtyři roky, natočili jsme spolu několik kratších projektů a asi nadešel čas na něco většího.

Nebavilo mě jen sedět doma a čekat na telefonáty nebo e-maily s nabídkami na role. Řekl jsem si proto, že si nějakou tu pracovní příležitost vytvořím sám. Využil jsem svých zkušeností z let, kdy jsem pracoval v produkci, a tak vznikl námět k Tonymu.

Snímek se odehrává v kufru auta, takže jsem si udělal rešerši, jak moc jsem originální. Pár podobných projektů jsem našel, ale šlo o dramata. Bára a já jsme si ale řekli, že uděláme stylizovanou a hodně akční tragikomedii.

Nechtěl bych to moc škatulkovat. Ale je to podle mě drzá komedie, možná až absurdní. Je to bizarní dílko o člověku, který u diváků vzbuzuje jisté pocity, aby se ukázalo, že je to s ním nakonec úplně jinak.

Můžu prozradit, že i když se celý film odehrává právě v kufru, tak ven se samozřejmě dostaneme. Nechci říkat jak, vydedukovat to možná jde v traileru. Tony je ale samozřejmě v kufru a mění se řidiči auta.

S čistým svědomím říkám, že možná i celosvětově jsme první, kdo natočil takovýto film odehrávající se primárně v kufru auta. Byl bych rád, kdyby to byl start Bářiny tvorby, kterou pak diváci už poznají hned z několika záběrů, podobně jako třeba u Wese Andersona.

Ano. Producent nás několikrát zkoušel přemluvit, abychom šli cestou krátkometrážního projektu, ale my jsme si stáli za svým. Pozvali jsme si profesionální štáb, kameramana Martina Doubu, s kterým jsem točil seriál Zrádci.

Navíc jsme se celou dobu natáčení snažili držet praktických efektů, jen když to nešlo, sáhli jsme po green screenu (zelené plátno, pozadí) - ve scéně, kde to ale lidé mají poznat. A to je právě Bářina stylizace.

Jasně. Celý příběh se točí okolo mladého kšeftaře Tonyho, který je trochu lehkovážný a myslí si, že snědl všechnu moudrost. Dost si o sobě myslí, a když má jednou plán, trošku se to zvrtne. Hlavním tématem jsou pak toxické vztahy, ať už rodičovské, pracovní, nebo partnerské.

Dali jsme dohromady skvělou partu herců. Jednu z hlavních rolí ztvární Robert Mikluš, dále se diváci mohou těšit na Jana Jankovského, Filipa Kaňkovského nebo Eriku Stárkovou.

Nevím, jestli tak moc duševně stojím o tenhle kredit. Tony má plán je velkou zkouškou našeho vkusu. Je to něco, co nás strašně baví, i když jsme to viděli už stokrát. Jestli to bude bavit lidi, tak jedině dobře.

Není čas ztrácet čas, proto jsem už při postprodukci Tonyho začal s tvorbou seriálu. Je to žánrově vážnější, až do thrilleru, a s česko-vietnamským tématem. Mapuje to život jedné rodiny Vietnamců v tuzemsku.

Objevím se v seriálu Bratři a sestry na Nově, kde budu mít takovou menší dějovou linku.