Konec války v Evropě na filmovém plátně

Režisér David Ayer rozhodně patří mezi nejtalentovanější filmaře své generace, v posledních letech se mu ale nedaří navázat na své dřívější projekty.

Mezi ně patří například válečná řežba Železná srdce (Fury), ve které se Brad Pitt představil jako tankistický velitel Don „Wardaddy“ Collier. Tento válečný veterán se svou posádkou míří do týlu rozpadající se třetí říše na sebevražednou misi a doprovází ho různorodá posádka.

Film nabízí naturalistický pohled na konec válečných útrap, jakož i fanatičnost ustupujících německých sil. Pitt po natáčení přiznal, že probíhalo v polních podmínkách, všichni členové ansámblu to každopádně milovali.

Úplnému konci války se věnuje i nedávný netflixovský snímek natáčený primárně ve městě Výsluní na Chomutovsku. V Krvi a zlatu sledujeme příběh dezertéra z wehrmachtu, který touží po návratu domů. Při své poslední misi se ale musí postavit fanatickým esesákům, kteří pasou po zlatém pokladu.

Snímek z německé netflixovské produkce se částečně inspiroval Hanebnými pancharty a nabízí bizarní, nicméně rovněž velmi brutální podívanou. V malých rolích se objevují i tuzemští herci.

Velkolepý válečný epos režiséra Samuela Fullera z roku 1980 nabídne na svém konci i příchod jednotky ostřelovačů do západních Čech. Zde hrdinové osvobozují Falknov nad Ohří, tedy dnešní Sokolov. V průběhu filmu ale vojáci působí i třeba v severní Africe nebo Sicílii. To vše pod vedením válečnými film protřelého Lee Marvina coby seržanta Possuma, jehož doplňuje například představitel Luka Skywalkera Mark Hamill či Robert Carradine.

Před dvanácti lety Němci natočili patrně svou nejlepší výpověď o druhé světové válce. Minisérie Válečná generace (Unsere Mütter, unsere Väter) se dočkala celé řady pochvalných recenzí.

Na poli tří epizod sledujeme osudy pěti přátel, kteří si slíbí, že se nikdy neopustí. Válka je ale rozeštve a po ní se do Berlína vrátí jen dva. Asi nejpozoruhodnějšími linkami jsou příhody dvou bratrů v podání Volkera Brucha a Toma Schillinga ve wehrmachtu.

Druhý jmenovaný v samém závěru ještě po 8. květnu bojuje na Šumavě proti spojeneckým silám. Série vyobrazuje fanatismus německých sil do posledních chvil bez příkras, věnuje se ale i tématu dezerce nebo „převlékání kabátů“.

V těchto dnech si připomínáme osmdesát let od nejbrutálnějších bojů v rámci Pražského povstání. Tomuto tématu se ve svých snímcích nejvíce věnoval Otakar Vávra, slavný režisér, jenž za svou bohatou kariéru natočil celou řadu nezapomenutelných projektů.

V roce 1949 to byla Němá barikáda na motivy povídek Jana Drdy, v nichž se zaměřil na hrdinné příslušníky z řad holešovických občanů, kteří čelili ustupujícím nacistickým silám.

Pražskému povstání se věnuje i snímek Zbraně pro Prahu, jenž vychází pro změnu z díla Rudolfa Černého a zaměřuje se na železničáře spolupracující s odbojem. Za filmem stojí režisér Ivo Toman a hlavní role si zahráli například Jiří Kodet, Jiří Kostka nebo Slávka Budínová.

O konci povstání a příjezdu sovětských armád vypráví pak film Osvobození Prahy opět od Otakara Vávry. Ten je závěrečným dílem jeho trilogie, která čítá ještě Dny zrady a Sokolovo. Objevují se v něm všechny důležité osobnosti povstání, včetně Karla Kutlvašra nebo Alberta Pražáka, vedle toho hrají velké role i Němci, například Rudolf Toussaint, ale i Adolf Hitler a Karl Dönitz.

Všechny tyto projekty jsou nicméně protkány komunistickou propagandou a překrucováním dějin.

V roce 2012 natočil režisér Jiří Chlumský snímek 7 dní hříchu podle scénáře Josefa Urbana, tvůrce Habermannova mlýnu. Vypráví o osudech manželů, Čecha Olšana a Němky Agnes, kteří se krátce po skončení války ocitají v nemilosti vracejících se českých Sudeťáků. Film vykresluje poválečné nálady a divoký odsun německého obyvatelstva bez příkras.