Článek
Do kin vstoupil film 6 gramů (režie Miroslav Ondruš). Hrajete v něm Šimona Zdráhala. Jak vypovídá jméno vaší postavy právě o vaší postavě?
Možná tak, že Šimon je – na rozdíl od ostatních – dobrosrdečný a ve všech vidí jen to hezké.
Navíc má v sobě spoustu fyzické síly, a tím pádem je aktivní v tom, čeho chce dosáhnout, ale v rámci jeho naivity, líp řečeno nesprávného navigačního systému, mu to dělá problémy.
Divákům prozradím, že jedním z motivů filmu je i to, že mu lidé hádají méně let. Vám se tohle stává?
Tohle je úvod mé postavy… Jinak mně se to moc nestává. Lidé si obvykle rychle spočítají, kde a v čem mě viděli, pak to poměrně dobře odhadnou. Ale nedávno mi někdo tipoval i míň, což se mi spíš nestává.
K tomuhle patří tykání. Jak často vám neznámí tykají?
Tohle se mi stává hlavně s lidmi starší generace, reaguji na to tak, že jim začnu taky tykat. Většinou to přijmou, ale pamatuji si taky na situaci, kdy se tak nestalo. Moderoval jsem kdysi nějakou akci, na níž vystupoval i ředitel firmy, a když mi potykal, reagoval jsem stejně. Moc se mu to nelíbilo. Přišlo mi to až komické. Ovšem diváci pochopili hned, že „on si začal“.
K ději nového filmu ještě prozradíme, že se odehrává na gymnáziu, kterému vládne drsná ředitelka. Hraje ji Lenka Vlasáková. Učil vás někdy podobný pedagog?
Na základce jsem zažil jednu podobnou učitelku. Co vím, pak skončila v blázinci…
No, to tahle filmová ředitelka možná taky. Ještě zmíním, že snímek se hodně odehrává v tělocvičně, vaše postava je na tom, jak jste uvedl, fyzicky dobře. Co vy a tělocvik? Patřil jste ke studentům, kteří se mu aktivně vyhýbali?
Mě naopak velmi bavil. Bylo to i tím, že jsem hrál lední hokej, měl jsem tenhle předmět díky tréninkům skoro zadarmo. Mohl jsem v něm bez velké snahy vyniknout. Do třídy totiž chodilo jen devět kluků, sportovní typy jsme byli dva. Navíc jsme měli výborné tělocvikáře, včetně Josefa Cepáka (1950–2010), velkého propagátora cyklistiky, horolezce. Být s ním byla vyloženě radost. Na to, že jsem studoval na arcibiskupském gymnáziu, tohle bylo hodně dobré…
Musím k tomu ještě dodat, že zabrat jsem v tělocviku dostal až v Rakousku, kde jsem půl roku taky studoval. V Kremsmünsteru hodně běhali. Byl jsem vděčný za kondičku z hokeje, stejně jsem měl pocit, že to už je moc. Přemýšlel jsem, zda nás až netýrají… Rakušané na tom byli opravdu hodně dobře.
V Kremsmünsteru se odehrává vaše literární prvotina Přitažlivost planety Krypton, že?
Šlo o inspiraci tamním prostředím. A doufám, že u jedné knihy nezůstane. Píšu teď sice scénář, doufám, že až ho dokončím, z něj něco bude, ale pak se vrhnu na druhou knihu.
Ujmete se režie zmíněného scénáře?
Píšu si ho pro sebe, tedy budu snímek režírovat. Ale víc vám k tomu neřeknu. Je to celé pod velkým informačním embargem, u čehož bych zůstal.
Chápu. Jen, Vlny jste chystal deset let. Tohle bude rychlejší?
Věřím tomu.